Trichurióza
Trichuris trichuria | |
Adenophorea | |
Trichuridae | |
Vajíčko Tenkohlavce lidského | |
Výskyt | kosmopolitní (v ČR importovaná infekce)[1] |
---|---|
Onemocnění | Trichurióza |
Infekční stadium a způsob nákazy | vajíčka (alimentární) |
Diagnostika | mikroskopie |
Terapie | benzimidazoly (Vermox) |
MeSH ID | D014258 |
Trichurióza, nazývaná také jako endemická nematodóza, je onemocnění trávicího traktu způsobené Trichuris trichiura – tenkohlavcem lidským. Ten patří mezi hlístice. Je to parazit člověka a primátů rozšířený hlavně v tropech a subtropech. Proto je většina nákaz u nás importovaná. Prevalence onemocnění je 800–1300 milionů. Morbidita je 0,2 %.
Průběh infekce[edit | edit source]
Ke kontaminaci dochází hlavně perorálně - pozřením kontaminované potravy nebo nápoje. Larvy se vylíhnou a žijí v kryptách tenkého střeva. Dospělci pak migrují do tlustého střeva, hlavně do céka. Tam se přední tenkou částí zanoří do sliznice a uchytí se pomocí ústního ústrojí a proteolytických enzymů. Tlustší část parazita vyčnívá do lumen střeva. Samičky produkují hodně vajíček, která odchází se stolicí. Vajíčka musí ve vnějším prostředí uzrát 3–4 týdny, aby byla infekční.
Klinický obraz[edit | edit source]
Pokud se ve střevě vyskytuje menší množství dospělců, pak je infekce většinou asymptomatická. Naopak masivní infekce se projevuje bolestí v horní části dutiny břišní a znatelnými ztrátami krve. Infekce bývají sdružena s jinými parazitózami, s malnutricí a s chronickými poruchami trávicího ústrojí. U dětí je tato nákaza obzvlášť nebezpečná, neboť může způsobit poruchy růstu až mentální retardaci.
Masivní nákazy (hlavně v tropech) se projeví jako:
- trávicí obtíže;
- bolesti v pravé horní části břicha;
- ztráty krve;
- tenesmy;
- krvavé a hlenovité průjmy;
- anémie;
- poruchy růstu dětí;
- prolaps rekta.
Diagnóza a terapie[edit | edit source]
K diagnóze využíváme průkazu vajíček ve stolici. Tvar vajíček je charakteristický, má tvar citronu.
Jde o poměrně odolného červa a k léčbě se využívají nejčastěji antiparazitika mebendazol a albendazol.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.
Reference[edit | edit source]
- ↑ BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 515. ISBN 8023802976.