Trichurióza

Trichuris trichuria
Adenophorea
Trichuridae
Vajíčko Tenkohlavce lidského
Výskyt	kosmopolitní (v ČR importovaná infekce)
Onemocnění	Trichurióza
Infekční stadium a způsob nákazy	vajíčka (alimentární)
Diagnostika	mikroskopie
Terapie	benzimidazoly (Vermox)
MeSH ID	D014258

Tenkohlavec lidský

Trichurióza, nazývaná také jako endemická nematodóza, je onemocnění trávicího traktu způsobené Trichuris trichiura – tenkohlavcem lidským. Ten patří mezi hlístice. Je to parazit člověka a primátů rozšířený hlavně v tropech a subtropech. Proto je většina nákaz u nás importovaná. Prevalence onemocnění je 800–1300 milionů. Morbidita je 0,2 %.

Průběh infekce

Ke kontaminaci dochází hlavně perorálně - pozřením kontaminované potravy nebo nápoje. Larvy se vylíhnou a žijí v kryptách tenkého střeva. Dospělci pak migrují do tlustého střeva, hlavně do céka. Tam se přední tenkou částí zanoří do sliznice a uchytí se pomocí ústního ústrojí a proteolytických enzymů. Tlustší část parazita vyčnívá do lumen střeva. Samičky produkují hodně vajíček, která odchází se stolicí. Vajíčka musí ve vnějším prostředí uzrát 3–4 týdny, aby byla infekční.

Klinický obraz

Pokud se ve střevě vyskytuje menší množství dospělců, pak je infekce většinou asymptomatická. Naopak masivní infekce se projevuje bolestí v horní části dutiny břišní a znatelnými ztrátami krve. Infekce bývají sdružena s jinými parazitózami, s malnutricí a s chronickými poruchami trávicího ústrojí. U dětí je tato nákaza obzvlášť nebezpečná, neboť může způsobit poruchy růstu až mentální retardaci.

Masivní nákazy (hlavně v tropech) se projeví jako:

• trávicí obtíže;
• bolesti v pravé horní části břicha;
• ztráty krve;
• tenesmy;
• krvavé a hlenovité průjmy;
• anémie;
• poruchy růstu dětí;
• prolaps rekta.

Diagnóza a terapie

K diagnóze využíváme průkazu vajíček ve stolici. Tvar vajíček je charakteristický, má tvar citronu.

Jde o poměrně odolného červa a k léčbě se využívají nejčastěji antiparazitika mebendazol a albendazol.

Odkazy

Související články

• Gastrointestinální parazitózy
• Průjmová onemocnění

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

• CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.