Chlamydia trachomatis

Z WikiSkript
Chlamydia trachomatis
Chlamydiaceae
Chlamydia
Inkluzní tělíska (hnědě) způsobené C. trachomatis
Inkluzní tělíska (hnědě) způsobené C. trachomatis
Morfologie G−, kulovitá, nepohyblivá, striktně intracelulární
Kultivace obtížná v tkáňové kultuře
Onemocnění trachom, urogenitální pohlavně přenosné infekce, lymphogranuloma venereum
Terapie makrolidy, tetracykliny
MeSH ID D002692

Chlamydia trachomatis patří do rodu Chlamydia. Nadřazená třída Chlamydiae je zvláštní třídou bakterií: jsou to striktně intracelulární paraziti, životním cyklem připomínají viry, stavbou stěny se blíží gramnegativním bakteriím. Jsou obtížně kultivovatelné v tkáňových kulturách, nepohyblivé, kulovité.

Vyvolaná onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Charakteristiky růstového cyklu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Během růstového cyklu se chlamydie vyskytují ve dvou formách:

  • elementární tělísko (elementary body, EB) – infekční forma, průměr okolo 0,3 μm; má rigidní stěnu bez muramové kyseliny, její hlavní složkou je vnější membránový protein, obsahuje další proteiny a lipopolysacharid; EB je málo odolné vůči vyschnutí, teplotám nad 50°C, běžné dezinfekci
  • retikulární tělísko (reticulate body, RB) – průměr 0,6–1 μm; je metabolicky aktivní, ale ne soběstačné: využívá metabolismus hostitelské buňky k tvorbě ATP a dalších sloučenin

Elementární tělísko proniká do hostitelské buňky procesem podobným endocytóze. V cytoplazmě nebo cytoplazmatické vakuole se mění v retikulární tělísko. RB se v buňce množí binárním dělením, poté opět přecházejí v EB. Po 48–72 hodinách buňka lyzuje a tělíska jsou uvolněna.

Chlamydia trachomatis se vyskytuje téměř výhradně u člověka. Podle vlastností membránových proteinů rozlišujeme řadu sérovarů.

Identifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro diagnostiku chlamydiových infekcí je zásadní správný odběr: razantní abraze postižené sliznice (uretrální, cervikální, spojivky) s cílem odebrat co nejvíc epitelových buněk obsahujících chlamydie. Následuje průkaz antigenu, imunofluorescenční znázornění tělísek jako cytoplazmatických inkluzí nebo identifikace pomocí PCR. Mikroskopický průkaz bakterií je možný po obarvení vzorku jódem, Lugolovým roztokem nebo podle Giemsy-Romanovského.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1270-4.