Strongyloides stercoralis

From WikiSkripta

Strongyloides stercoralis
Nematoda (hlístice)
Strongyloididae
Dospělec parazita
Dospělec parazita
Výskyt především v tropických a subtropických oblastech
Onemocnění strongyloidóza
Infekční stadium a způsob nákazy larva (perkutánní)
Diagnostika průkaz larev ve stolici, detekce specifických protilátek, detekce parazitární DNA, výrazná eozinofilie a leukocytóza
Terapie Thiabendazol, Albendazol, Mebendazol
MeSH ID 68017171

Strongyloides stercoralis neboli háďátko střevní je malý červ způsobující strongyloidózu. Patří mezi Nematoda – hlístice. Obvykle žije ve vnějším prostředí – ve vlhkých tropických, subtropických oblastech, ale i v chladných pásmech. Pokud ve stádiu larvy narazí na člověka, tak jej napadnou.

Životní cyklus[edit | edit source]

Jsou to malí červi o velikosti 0,8–2,2 mm[1] se složitým vývojem. Při kontaktu s člověkem aktivně pronikají kůží a dostávají se do krve. Krví se dostanou do plic, kde dráždí dýchací cesty a nutí člověka ke kašli. Skrz alveoly, bronchy a tracheu se dostávají do jícnu. Usídlí se pak v tenkém střevě, kde larvy dospívají, kopulují a začnou produkovat vajíčka. Vajíčka se dostávají do stolice nebo se mohou vylíhnout už v trávicím traktu hostitele.

CAVE!!! Pokud není člověk dostatečně imunokompetentní, vajíčka se vylíhnou v GIT a larvy proniknou skrz stěnu do krevního řečiště, kterým migrují do různých tkání.

Klinické příznaky[edit | edit source]

Klinické příznaky se u pacienta odvíjí od toho, kde se zrovna parazit nachází.

Vajíčko Strongyloides sp.

Kožní fáze[edit | edit source]

  • Svědění na kůži.
  • Makroskopicky patrná cestička.
  • Lokální edém.

Plicní fáze[edit | edit source]

Plicní fáze se projevuje zpravidla 6.–9. den po infekci.

  • Kašel, dušnost.
  • Masivní infekce se projeví jako hemoragická pneumonie či bronchopneumonie.

GIT fáze[edit | edit source]

V trávicím traktu se nám již vyskytují patogenní agens, která způsobují problémy. Samičky se usazují v Lieberkühnových kryptách a produkují vajíčka. Vylíhlé larvy mohou zpětně invadovat do sliznice a způsobovat mnohonásobné ulcerace a následné ztluštění stěny. Klinicky se to projeví jako:

  • bolesti břicha v epigastriu,
  • průjem,
  • krvácení do GIT.

CAVE!!! Hyperinfekční syndrom je následek diseminované strongyloidózy (diseminace larev po celém těle, postižená jater, srdce, plic, žlučníku a střeva) u imunosuprimovaných osob (AIDS). U těchto osob má onemocnění závažný průběh. Časté jsou těžké průjmy, ileus a bronchopneumonie.

Diagnostika[edit | edit source]

  • Mikroskopie: průkaz larev ve stolici cca 27 dní až 1 měsíc po infekci.
  • Detekce specifických protilátek.
  • Detekce parazitární DNA (v ČR se neprovádí).
  • Laboratorní vyšetření: výrazná eozinofilie a leukocytóza, v chronické fázi infekce pokles hodnot.

Terapie[edit | edit source]

  • Albendazol
  • Thiabendazol
  • Ivermektin
  • Levamisol [2]


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

Reference[edit | edit source]

  1. VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. s. 209–210. ISBN 978-80-7387-008-9.
  2. FÖRSTL, Miroslav, Vladimír BUCHTA a Libuše KOLÁŘOVÁ. Přehled diagnostiky a terapie střevních parazitóz. Interní medicína pro praxi. 2004, roč. 6, vol. 4, s. 209, ISSN 1803-5256. 

Použitá literatura[edit | edit source]

  • BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.