Echinococcus multilocularis
| Echinococcus multilocularis | |
| tasemnice (Cestoda) | |
| tasemnicovití (Taeniidae) | |
 Echinococcus multilocularis | |
| Výskyt | hlavně severní polokoule, nejvyšší prevalence v Rusku a Číně |
|---|---|
| Onemocnění | alveolární hydatidóza |
| Diagnostika | vyhodnocení klinických příznaků, laboratorních testů, anamnézy a zobrazovacích metod |
| Terapie |
operabilní fáze – chirurgické odstranění ložiska, chemoterapie (albendazol) neoperabilní fáze – dlouhodobá až doživotní chemoterapie |
| MeSH ID | D048210 |
Echinococcus multilocularis či Alveococcus multilocularis (česky měchožil bublinatý, tasemnice liščí) je tasemnice o velikosti 2−5 mm. Mezihostitelem parazita jsou hlavně drobní hlodavci. Definitivním hostitelem jsou lišky a psi, kteří vylučují spolu se stolicí i vajíčka měchožila. Jelikož je člověk náhodným hostitelem, larva parazita nezůstává v trávicím traktu, ale putuje krevním oběhem a z 99 % se usídlí v játrech[1], kde způsobuje alveolární hydatidózu. Toto onemocnění je velmi vzácné, v neléčených případech smrtelné.
Parazit se vyskytuje hlavně v oblasti severní polokoule, ve světě má nejvyšší prevalenci Rusko a Čína.
Délka života parazita je různá, závisí na hostiteli. Například u myší je to 6 měsíců, u koně 16 let a u člověka až 53 let.
Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]
Začíná pozřením vajíčka, ze kterého se ve střevě uvolní larva. Ta proniká střevní stěnou do krevního řečiště a putuje do své oblíbené lokalizace − do jater (99 %)[1] Zde vytvoří cystu (syn. hydatidy, metacestoda, larvocysta). Její přítomnost je po několik desítek let asymptomatická, neboť cysta roste velmi pomalu. Jelikož člověk není definitivním hostitelem parazita, larva nedozrává v dospělce, ale naopak stále roste a dokonce se chová jako maligní nádor − produkuje metastázy do dutiny břišní, retroperitonea, plic, kostí a mozku.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Cysty rostou velmi pomalu, takže napadení parazitem je po několik desítek let asymptomatické. První příznaky jsou spíše nespecifické a souvisí s umístěním cyst a s tím, jak cysta ovlivňuje funkci daného orgánu:
- ikterus,
- bolesti v epigastiu,
- únava,
- váhový úbytek,
- hepatomegalie.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
V operabilní fázi je hlavní chirurgické odstranění ložiska a chemoterapie spočívající v podávání vysokých dávek albendazolu (nejméně 2 roky). Pacienta je nutné sledovat nejméně 10 let po odstranění cysty. V neoperabilní fázi je chemoterapie dlouhodobá až doživotní. Kontrola taktéž doživotní.
Bez léčby končí více jak 90 % případů smrtelně.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.
- CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. s. 103–104. ISBN 978-80-7387-008-9.
