Enterotoxikózy

Z WikiSkript

Stafylokoková enterotoxikóza[upravit | editovat zdroj]

U nás patří k nejčastějším otravám z potravin. Vyvolává ji termostabilní toxin Staphylococcus aureus. Bakterie snese 20 minut varu. Existuje pět typů toxinů (A–E).

Zdrojem nákazy mohou být lidé pracující s potravinami mající bakterii v nosohltanu nebo panaricium. A hlavně potraviny, které se nechávají uležet nebo se podávají ohřáté (smetana, cukrovinky, sekaná, paštiky).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění začíná brzy (1–6 hodin) po požití kontaminované stravy. Přichází úporné zvracení, průjem, křeče v břiše a bolesti hlavy. Stafylokoková enterotoxikóza probíhá bez teplot. Prudký počátek vyděsí (zvlášť propukne-li onemocnění u více lidí najednou), mizí však do 24 hodin (tj. benigní průběh).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Perorální rehydratace.

Alimentární otravy toxiny Bacillus cereus[upravit | editovat zdroj]

Produkuje dva toxiny. Jeden má krátkou inkubační dobu, ten druhý delší.

Typ s termostabilním toxinem má krátkou inkubační dobu. Produkuje toxin do výrobků, které se přihřívají (těstoviny, předvařená rýže). Termolabilní toxin je produkován bakterií přímo ve střevě (z masa, mléka a zeleniny).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

1–6 hodin po jídle přichází nevůle a zvracení, bolesti v břiše (k průjmu dojde asi u třetiny nakažených). Příznaky termolabilního toxinu se dostávají po 8–16 hodinách (vodnaté průjmy bez horečky, zvracení je málokdy).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Obě otravy Bacillus cereus jsou benigní a odezní.

Otrava toxinem Clostridium perfringens typu A[upravit | editovat zdroj]

Především v zimě a na jaře, po snědení pokrmů s masovou omáčkou hovězího nebo drůbežího masa. Termolabilní toxin, vzniká v tenkém střevě.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Po 8–16 hodinách přichází značné bolesti břicha a krátce poté průjmy. Horečka a zvracení nebývá. Průjmy jsou sice četné, ale onemocnění je benigní.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Postačí rehydratace, do několika dnů potíže odezní.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.