Enterobióza

Z WikiSkript

Enterobióza
Enterobiasis
Roup dětský
Roup dětský
Původce Enterobius vermicularis
Přenos přenos vajíčky alimentární cestou (kontaminované předměty, potrava, ruce)[1]
Inkubační doba 2–6 týdnů[1]
Klinický obraz asymptomatické, perianální pruritus, v těžších případech nechutenství, bolesti břicha, průjem[1]
Diagnostika makroskopický nález parazitů v anální krajině nebo ve stolici, mikroskopický průkaz vajíček v perianálním otisku[1]
Léčba mebendazol, albendazol, pyrvinia
Komplikace u žen vulvovaginitda, výtok
Klasifikace a odkazy
MKN B80
MeSH ID D017229
Medscape 997814
Enterobius vermicularis
Secernentea
Oxyuridae
Výskyt kosmopolitní
Onemocnění enterobióza
Infekční stadium a způsob nákazy k nákaze dochází pozřením zralých vajíček (infekční agens)
Diagnostika perianální stěr, perianální otisk na lepící pásku
Terapie pyrvinium, mebendazol, albendazol
MeSH ID D004757
Životní cyklus roupa dětského

Enterobióza (též oxyuriáza[2]) je parazitární onemocnění, jehož původcem je roup dětský (Enterobius vermicularis). V některých oblastech postihuje až 40 % obyvatel. Výskyt je kosmopolitní, není vázán na hygienický standard. V tropech se vyskytuje málo, nejvíce v mírném pásu.

Životní cyklus

zralé vajíčko → larva → dospívání v caecu → kopulace → migrace do análního otvoru → kladení vajíček

Za dvě až čtyři hodiny je larva v konečníku zralá → možnost autoinfekce během následného svědění a opětovného zanesení larev prsty rukou do ústní dutiny.

Šíření

Člověk je jediný hostitel. Nákaza probíhá cestou fekálně-orální, přímým kontaktem s infikovanou osobou.

Komplikace

Doba života 30–45 dní, problémem jsou tedy reinfekce. U dívek hrozí nebezpečí zánětů pohlavních orgánů. U rozsáhlé infekce může dojít k oxyuriáze apendixu, která se může projevit jako appendicitida.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Většinou bez symptomů;
  • noční perianální svědění → nespavost → podrážděnost, roztěkanost;
  • průběh je mírný nebo asymptomatický;
  • častý je perianální pruritus;
  • nebezpečí infekcí u dívek→ nesou střevní bakterie → „oxyurové uzlíky“ v děloze.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Perianální stěry před koupáním a mytím;
  • Perianální otisk na lepící pásku – k průkazu vajíček (na noc se lepící páska přilepí k okolí anu, roupy pak v noci vylézají ven a kladou vajíčka, která se přichytí k lepící pásce, která se poté prohlídne v mikroskopu).

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Výjimečně;
  • základní léčivo je Pyrvinium – podává se jednorázově – 5 mg/kg;
    • přípravek barví intenzivně červeně stolici a prádlo;
  • doporučuje se léčit všechny členy rodiny a kolektivu současně;
  • mebendazol, albendazol.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 349, 350. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK,. Oxyuriáza [online]. [cit. 2018-03-20]. <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/oxyuriaza>.