Enterobióza
| Enterobióza | |
| Enterobiasis | |
![]() Roup dětský | |
| Původce | Enterobius vermicularis |
|---|---|
| Přenos | přenos vajíčky alimentární cestou (kontaminované předměty, potrava, ruce)[1] |
| Inkubační doba | 2–6 týdnů[1] |
| Klinický obraz | asymptomatické, perianální pruritus, v těžších případech nechutenství, bolesti břicha, průjem[1] |
| Diagnostika | makroskopický nález parazitů v anální krajině nebo ve stolici, mikroskopický průkaz vajíček v perianálním otisku[1] |
| Léčba | mebendazol, albendazol, pyrvinia |
| Komplikace | u žen vulvovaginitda, výtok |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B80 |
| MeSH ID | D017229 |
| Medscape | 997814 |
| Enterobius vermicularis | |
| Secernentea | |
| Oxyuridae | |
| Výskyt | kosmopolitní |
|---|---|
| Onemocnění | enterobióza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením zralých vajíček (infekční agens) |
| Diagnostika | perianální stěr, perianální otisk na lepící pásku |
| Terapie | pyrvinium, mebendazol, albendazol |
| MeSH ID | D004757 |
Enterobióza (též oxyuriáza[2]) je parazitární onemocnění, jehož původcem je roup dětský (Enterobius vermicularis). V některých oblastech postihuje až 40 % obyvatel. Výskyt je kosmopolitní, není vázán na hygienický standard. V tropech se vyskytuje málo, nejvíce v mírném pásu.
- Životní cyklus
zralé vajíčko → larva → dospívání v caecu → kopulace → migrace do análního otvoru → kladení vajíček
Za dvě až čtyři hodiny je larva v konečníku zralá → možnost autoinfekce během následného svědění a opětovného zanesení larev prsty rukou do ústní dutiny.
- Šíření
Člověk je jediný hostitel. Nákaza probíhá cestou fekálně-orální, přímým kontaktem s infikovanou osobou.
- Komplikace
Doba života 30–45 dní, problémem jsou tedy reinfekce. U dívek hrozí nebezpečí zánětů pohlavních orgánů. U rozsáhlé infekce může dojít k oxyuriáze apendixu, která se může projevit jako appendicitida.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Většinou bez symptomů;
- noční perianální svědění → nespavost → podrážděnost, roztěkanost;
- průběh je mírný nebo asymptomatický;
- častý je perianální pruritus;
- nebezpečí infekcí u dívek→ nesou střevní bakterie → „oxyurové uzlíky“ v děloze.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Perianální stěry před koupáním a mytím;
- Perianální otisk na lepící pásku – k průkazu vajíček (na noc se lepící páska přilepí k okolí anu, roupy pak v noci vylézají ven a kladou vajíčka, která se přichytí k lepící pásce, která se poté prohlídne v mikroskopu).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Výjimečně;
- základní léčivo je Pyrvinium – podává se jednorázově – 5 mg/kg;
- přípravek barví intenzivně červeně stolici a prádlo;
- doporučuje se léčit všechny členy rodiny a kolektivu současně;
- mebendazol, albendazol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 349, 350. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK,. Oxyuriáza [online]. [cit. 2018-03-20]. <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/oxyuriaza>.


