Krvácení

From WikiSkripta

(Redirected from Hemoragie)

Krvácení (haemorrhagia) je ztráta krve z cévního systému. Z praktického hlediska jej můžeme rozdělit do několika kategorií, přičemž se nejčastěji setkáváme s dělením podle typu na krvácení arteriální, venózní, kapilární, případně na smíšené krvácení. V případě první pomoci je vhodné určit typ krvácení ke stanovení příslušného postupu ošetření.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce První pomoc při krvácení.


Dělení krvácení[edit | edit source]

Petechie na dolní končetině (malé tečky)
Sufuze

V klinice a v první pomoci používáme následující rozdělení:

Podle místa krvácení rozdělujeme krvácení na zevní a vnitřní. Zevní krvácení se projevuje přímo na kůži a jako krvácení do vnitřních orgánů a systémů, které jsou spojené s vnějším prostředím. Řadíme sem krvácení do bronchů, gastrointestinálního traktu, močových cest a ženského genitálu. Vnitřní krvácení se projevuje zakrvácením do tělních dutin a měkkých tkání (např. hematomy a zakrvácení do kloubů).

Podle příčiny rozdělujeme krvácení na úrazové a neúrazové. Úrazové vzniká jako důsledek poranění, neúrazové vzniká při interních onemocnění a příčin. Patří sem např. gynekologické příčiny, ruptura aneuryzmatu, jícnových varixů aj.

Podle poranění cév dělíme krvácení na arteriální, venózní a kapilární. Při arteriální krvácení je krev světle červená, stříká, pulzuje, zatímco při venózním je krev tmavě červená a vytéká. U kapilárního krvácení krev prosakuje.

V patologii se rozděluje krvácení podle etiopatogeneze na

  • per rhexin − roztržení cévy (trauma, ruptura aneuryzmatu);
  • per diabrosin − nahlodání cévy patologickým procesem (nádor, vřed);
  • per diapedesin – prostup krve rozšířenými póry mezi endoteliemi kapilár (toxické poškození kapilár, venostáza).

Dále podle časového nástupu na prvotní, které nastupuje bezprostředně po poranění a druhotné, které se objevuje až v dalším průběhu po poranění (uvolněním trombu, ruptura nekrotické cévní stěny, dvoudobá ruptura sleziny);
Podle makroskopie můžeme rozlišovat různé nálezy, některé z nich jsou uvedené níže.

  • Petechie – tečkovité hemoragie v kůži, na sliznicích, serózách (krvácivé stavy).
  • Ekchymóza – větší podkožní výron („modřina“).
  • Purpura – splývající petechie.
  • Sufuze – rozsáhlejší výron (větší modřina).
  • Hematom – větší kompaktní ložisko vyroněné krve, stlačující okolní tkáň, v kůži a podkoží nadzvedává povrch.

Následky krvácení[edit | edit source]

Následky krvácení rozlišujeme na místní a celkové.

Subdurální hygrom frontálně a temporálně

Místní – útlak okolních struktur vytvářejícím se hematomem (epidurální hematom utlačující mozek, hemoperikard působící tamponádu srdeční, hemothorax utlačující plíci, compartment syndrom na končetinách), vznik pseudoaneurysmatu; Celkovéhypovolemie (šok), nedokrevnost tkání (ischemie), posthemoragická anémie.

Hojení krevního výronu[edit | edit source]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Reparace.

Hematom se postupně organizuje, prorůstá do něj nespecifická granulační tkáň podél fibrinových vláken. Krevní elementy se rozpadají na základní složky a resorbují se. U větších hematomů zpravidla kolikvuje centrální část hematomu, v okolí se vytváří vazivové pouzdro a vzniká posthemorhagická pseudocysta. Tato pseudocysta může osmoticky nasávat tekutinu, tím se zvětšovat, a vytvořit tak posthemorhagický hygrom (např. u chronického subdurálního hematomu).


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.