Tamponáda srdeční
Tamponáda srdeční je akutní, život ohrožující stav, který bez urgentní léčby vede k selhání srdce jako pumpy, a tedy ke smrti pacienta.
Srdce je v dutině hrudní uloženo v tzv. perikardiálním (osrdečníkovém) vaku. Mezi epikardem (zevní vrstva srdeční stěny) a perikardem je pouze malý prostor vyplněný asi 20−50 ml serózní tekutiny. Tato serózní tekutina je ultrafiltrátem krevní plazmy a umožňuje hladké vzájemné klouzání epikardu a perikardu[1]. Perikard je roztažitelný, společně se srdeční stěnou se při diastolickém plnění dilatuje, čímž srdce funkčně neomezuje.
Během některých patologických stavů však může docházet k hromadění většího množství tekutiny v perikardiálním vaku (v prostoru mezi epikardem a perikardem), vzrůstá intraperikardiální tlak (tekutina působí na srdce tlakem – dochází k útlaku srdce) a srdce se dostává jakoby do korzetu – nadále pak není schopné se řádně při diastole dilatovat. Dochází k poruše diastolického plnění srdce, hypotenzi a snížení srdečního výdeje (low output syndrom). Funkce srdce jako pumpy selhává, hypotenze vede ke tkáňové hypoperfúzi a rozvoji šokového stavu.
Hemodynamická významnost srdeční tamponády závisí na rychlosti přírůstku tekutiny v perikardiálním prostoru. Relativně malý výpotek (200–300 ml) nahromaděný v krátké době se může manifestovat srdeční tamponádou, zatímco relativně velký přírůstek (1 000 ml) vznikající pomalu během dlouhého časového horizontu se klinicky manifestovat nemusí[2].
Příčiny[edit | edit source]
Při srdeční tamponádě může být srdce utlačováno:
- výpotkem (perikarditida – infekce, nádorové onemocnění, autoimunitní onemocnění včetně postperikardiotomického syndromu, …);
- krví či krevním koagulem (IM spojený s rupturou stěny levé komory, ruptura ascendentní aorty, komplikace kardiochirurgického výkonu, trauma srdce).
Klinická manifestace[1][edit | edit source]
Beck v roce 1935 stanovil klinickou trias charakteristickou pro rychle se rozvíjející tamponádu (př. ruptura stěny LK při IM):
- hypotenze (pokles systémového arteriálního tlaku);
- rozšíření krčních žil (vzestup centrálního žilního tlaku);
- oslabení srdečních ozev.
→ U hypotenze a tachykardie je zřejmá závislost na fázi dýchání. Při nádechu tlak hodně klesne a pulz je špatně hmatný, při výdechu krevní tlak vzroste a pulz je hmatný lépe. Je to dáno tím, že při nádechu rozšířené plíce ještě více stlačí už tak utlačované srdce.
Dále nacházíme:
- tachykardii;
- pulsus paradoxus;
- známky tkáňové hypoperfúze (vlhká, chladná kůže; periferní cyanóza; dušnost);
- neklid, úzkost;
- vertigo, porucha vědomí;
- šokový stav.
Diagnostika[edit | edit source]
Diagnostika srdeční tamponády se opírá o:
- anamnézu;
- klinické příznaky (viz výše);
- RTG;
- echokardiografické vyšetření (zlatý standard, často však pro perakutní průběh nebo nepřítomnost echokardiografu není možné provést).
V diagnosticky nejasných situacích za dobré dostupnosti lze využít CT a/nebo MRI.
Diferenciálně diagnosticky je nutné vyloučit jiné příčiny obstruktivního kardiogenního šoku (např. plicní embolie, infarkt myokardu, aortální disekce s přesahem do perikardu) a tenzní pneumothorax. [3]
Léčba[1][edit | edit source]
- Perikardiocentéza. Jedná se o punkci perikardu za účelem evakuace perikardiální tekutiny.
- V nemocničních podmínkách se provádí pod echokardiografickou kontrolou nebo lze zasáhnout kardiochirurgicky (thorakotomie a perikardiotomie).
- V terénu se perikard punktuje tzv. naslepo. Pacient zaujme polohu v polosedě. Epidurální jehlu zavádím vlevo od processus xiphoideus pod úhlem cca 35° pod žebra směrem k levé prsní bradavce. Za neustálé aspirace se přibližujeme k srdci. Čekáme na slabé lupnutí signalizující průnik perikardem a následnou aspiraci krve.
Výkon s sebou nese riziko lacerace perikardu a srdce, poranění koronární arterie nebo plíce. Mortalita perikardiocentézy naslepo je kolem 20 %.
- Následuje léčba primární příčiny srdeční tamponády.
Zajímavost[edit | edit source]
Protržení stěny srdeční může být způsobeno i bodným poraněním. Tento mechanismus způsobil smrt císařovny Sissi, které atentátník probodl srdce nabroušeným pilníkem. Otvor v osrdečníku se po vytažení vražedné zbraně sice uzavřel, malým otvorem v srdeční stěně však do dutiny osrdečníku začala téci krev. Samotné bodnutí císařovna paradoxně vůbec necítila, měla dojem, že do ní jen strčil kolemjdoucí člověk a po atentátu pokračovala v procházce. Zhroutila se až po několika desítkách metrů chůze, kdy došlo k rozvoji srdeční tamponády.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Video[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
- ↑ VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
- ↑ SHARMA, Nitish K a James R WAYMACK. Acute Cardiac Tamponade [online]. ©StatPearls Publishing. Poslední revize 2018-12-24, [cit. 2019-10-28]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30521227>.
Zdroj[edit | edit source]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2010-09-20]. <http://www.stefajir.cz/index.php?q=tamponada-srdce>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
- VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
- KACHLÍK, David a Štěpán JELÍNEK. Srdce : Morfologický seminář [online]. ©2004. [cit. 2010-09-20]. <https://www.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/ppt/srdce.ppt>.