Krvácení
Z WikiSkript
Krvácení (haemorrhagia) znamená výstup plné krve mimo cévy.
Dělení krvácení[upravit | editovat zdroj]
- podle místa krvácení: zevní – přímo kůží na povrch, ale i do vnitřních orgánů a systémů, které jsou spojené s vnějším prostředím (bronchy, GIT, močové cesty, ženský genitál); vnitřní – krvácení do tělních dutin, měkkých tkání – hematom, kloubů;
- úrazové (důsledek poranění), neúrazové (gynekologické, ruptura aneuryzmatu, jícnových varixů aj.);
- arteriální (krev světle červená, stříká), venózní (krev tmavě červená, vytéká), kapilární (krev prosakuje);
- podle patogeneze:
- per rhexin – roztržení cévy (trauma, ruptura aneuryzmatu);
- per diabrosin – nahlodání cévy patologickým procesem (nádor, vřed);
- per diapedesin – prostup krve rozšířenými póry mezi endoteliemi kapilár (toxické poškození kapilár, venostáza);
- podle časového nástupu:
- podle makroskopie:
- Petechie – tečkovité hemoragie v kůži, na sliznicích, serózách (krvácivé stavy).
- Ekchymóza – větší podkožní výron („modřina“).
- Purpura – splývající petechie.
- Sugilace – plošný výron v kůži a podkoží (modřina, podlitina) nebo ve sliznici.
- Sufuze – rozsáhlejší výron (větší modřina).
- Hematom – větší kompaktní ložisko vyroněné krve, stlačující okolní tkáň, v kůži a podkoží nadzvedává povrch.
- Apoplexie – tříštivé krvácení (např. apoplexia cerebri).
- Hemocefalus – výron krve do mozkových komor.
- Hematomyelie – krvácení do míchy.
- Hemorhachis – krevní výron v epidurálním prostoru páteřního kanálu.
- Hematemeze – zvracení krve (červené – jícnové varixy, natrávené – žaludeční nebo duodenální vřed, nádor).
- Enteroragie – do lumen střeva, červená krev ve stolici (nádor, vřed, jícnové varixy).
- Meléna – do lumen střeva, natrávená černá krev ve stolici (vřed, jícnové varixy).
- Hematurie – krev v moči (glomerulonefritida).
- Metroragie – krvácení z dělohy mimo cyklus (nádor).
- Menoragie – abnormálně silné menstruační krvácení.
- Hematometra – krev v děloze.
- Hemosalpingx – krev v tuba uterina.
- Hemoperitonaeum (hemascos) – krev v peritoneální dutině.
- Hemothorax – krev v pleurální dutině.
- Hemoperikard – krev v perikardové dutině.
- Hemarthros – krev v kloubu (úraz, hemofilie).
Následky krvácení[upravit | editovat zdroj]
- místní – útlak okolních struktur vytvářejícím se hematomem (epidurální hematom utlačující mozek, hemoperikard působící tamponádu srdeční, hemothorax utlačující plíci, compartment syndrom na končetinách), vznik pseudoaneuryzmatu;
- celkové – hypovolemie (šok), nedokrevnost tkání (ischemie), posthemoragická anémie.
Osud hematomu[upravit | editovat zdroj]
- Zčásti resorpce;
- organisace granulační tkání – do hematomu podél fibrinových vláken prorůstá z okrajů nespecifická granulační tkáň, u menších hematomů prostoupí celým hematomem a ten se mění na rezavě zbarvenou jizvičku. U větších hematomů zpravidla zkapalní centrální část hematomu dříve, než byla fibrinová vlákna nahrazena granulační tkání – ta pak vytváří v okolí zkapalněného hematomu vazivové pouzdro – vzniká posthemorhagická pseudocysta (může osmoticky nasávat vodu a tím se zvětšovat, např. u chronického subdurálního hematomu), popř. po odbarvení posthemorhagický hygrom.
Zástava krvácení[upravit | editovat zdroj]
- Spontánní (hemostáza primární a sekundární, výsledkem je vytvoření thrombu);
- lékařským zásahem;
- dočasná (stlačení krvácející cévy v ráně nebo přívodné cévy, tlakový obvaz, škrtidlo, tamponáda v ráně, fixace končetiny ve flexní poloze);
- definitivní (chirurgické ošetření poraněné cévy – ligatura, cévní steh, koagulace, opich, sutura parenchymatózního orgánu).
První pomoc při krvácení[upravit | editovat zdroj]
- Stlačení krvácející cévy přímo v ráně (prsty, přes mul nebo tampon);
- stlačení přívodného kmene proti tvrdému podkladu (kost) v tlakových bodech;
- naložení tlakového obvazu (krycí vrstva, vrstva tlaková – několik otáček obinadla, zevní vrstva);
- přiložení škrtidla (nutno písemně zaznamenat dobu naložení škrtidla, škrtidlo přikládat až po prosáknutí 3. tlakového obvazu, škrtidlo NIKDY po přiložení neuvolňovat, nechat na zdravotnících)
- autotransfúzní nebo Trendelenburgova (protišoková) poloha se zvednutými DK;
- zajištění žilního přístupu, infúze (nejprve koloidy, pak krystaloidy a popř. krevní deriváty).
krevní ztráta v % | puls (tepů/min) | TK (mmHg) | diuréza (za den) |
---|---|---|---|
10 | norma (72) | norma (120) | norma (1,5 l) |
20 | nad 100 | pod 100 | oligurie (pod 500 ml) |
35 | nad 120 | pod 90 | anurie (pod 100 ml) |
50 | nad 120 | pod 60 | anurie (pod 100 ml) |
šokový index=[math]\displaystyle{ \frac{puls}{TKsyst} }[/math] (norma: 60 / 120 = 0,5, počátek šoku 100 / 100 = 1, šok 120 / 60 = 2)
Zástava krvácení při operaci[upravit | editovat zdroj]
- Komprese krvácejícího místa tamponem navlhčeným v teplém fyziologickém roztoku;
- angiotripse (zhmoždění konce cévy), angiotorze (zkroucení konce cévy);
- elektrokoagulace;
- přímá monopolárni elektrokoagulace – sondou se dotkneme krvácející cévy (druhý pól – elektroda umístěná na končetině pacienta);
- nepřímá bipolárni elektrokoagulace – sondou se dotkneme klíštěk držících cévy;
- ligatura (prostý podvaz), opich (jehlou zabereme i tkáně v okolí krvácející cévy), propichová ligatura;
- cévní rekonstrukce – sutura prostá nebo se záplatou, úplně přerušenou cévu šijeme end-to-end nebo s náhradou žilním štěpem (interpozitum nebo bypass);
- podvaz nebo stlačení přívodného cévního kmene (např. Pringleho hmat – stlačení lig. hepatoduodenale při ruptuře jater);
- tamponáda rouškami (např. perihepatická tamponáda – packing);
- krvácení z kostí – Horsleyův vosk vtlačovaný do spongiózy;
- krvácení z mozkových cév – naložení Cushingových svorek;
- resekce krvácejícího orgánu – sleziny, části jater, žaludku – při nezastavitelném masivním krvácení;
- působení tepla (výplach peritoneální dutiny teplým fyziologickým roztokem) i chladu (výplach žaludku studeným fyziologickým roztokem při erozivní gastritidě).
- Malé cévy ligujeme vstřebatelným vláknem, větší nevstřebatelným;
- cévní sutury provádíme atraumatickým nevstřebatelným vláknem;
- při přerušení tepny a žíly nejprve šijeme žílu, potom tepnu;
- při nutnosti přerušit tepnu při operaci ji buď podvážeme pomocí Deschampovy jehly a mezi ligaturami protneme, nebo naložíme cévní svorky, mezi nimi cévu protneme a pak teprve podvážeme;
- při operacích na končetinách (amputace, chirurgie ruky) používáme tzv. operování v bezkrevném terénu – končetina je elevována a co nejproximálněji zatažena Martinovým obinadlem (ponecháme maximálně 2 hodiny), před uzávěrem operační rány kompresi povolujeme a pečlivě stavíme veškeré krvácení.
Zvláštní typy krvácení a jejich zástava[upravit | editovat zdroj]
- Krvácení do GIT (jícnové varixy, žaludeční vředy);
- volumo- a oxygenoterapie;
- farmakoterapie;
- vazokonstringencia – vasopresin, terlipressin (Remestyp);
- látky snižující prokrvení splanchniku – somatostatin, oktreotid (Sandostatin);
- endoskopická terapie;
- miniintervenční radiologie;
- embolizace;
- TIPS (transjugulární intrahepatální portosystemický shunt) u portální hypertenze;
- chirurgická léčba;
- lokální výkony (ligatura, opich, devaskularizace) až resekce části žaludku nebo jícnu;
- chirurgicky založené porto-systémové spojky u portální hypertenze.
- U jícnových varixů dále možná tamponáda balónkovou sondou, u žaludečních vředů se podává omeprazol (Helicid – inhibitor H+ pumpy);
- krvácení z resekční plochy parenchymového orgánu (játra, ledviny, slezina).
- Provedení resekce:
- finger-fracture (digitoklasie), Kelly-fracture, ligatury nebo opichy cév a žlučovodů;
- RF-asistovaná resekce;
- CUSA (ultrazvukový disektor), harmonický skalpel;
- Water-jet disektor (proudem vody);
- ošetření resekční plochy:
- fibrinová lepidla (Tissucol) ve sprayi, adhesivní kolagenové desky (Lyostipt, Surgicel);
- koagulační techniky (argon beamer, RF koagulace, horký vzduch (Hot-jet coagulator), laser);
- sutura parenchymu.
- Postup při krvácení u ruptury jater:
- Pringleho manévr (stlačení lig. hepatoduodenale);
- pokud krvácení neustává, jde o rupturu jaterních žil – provede se vaskulární exkluse parciální (zaklampování příslušné v. hepatica) nebo totální (zaklampování v. cava inferior nad a pod játry) s následnou rekonstrukcí;
- při nezastavitelném krvácení dočasná perihepatická tamponáda rouškami s rozmyšlením dalšího postupu ev. transportem do specializovaného centra.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck´s medical web page [online]. ©2006. [cit. 2011-02-25]. <https://langenbeck.webs.com/>.
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.