Hematom

From WikiSkripta

Podkožní hematom

Hematom (taktéž haematom, haematoma) je výron krve extravaskulárně. Irituje svoje okolí a může vyprovokovat lokální zánět, který zapříčiní otok a další bolest. Hematom sám o sobě může mít vývoj různý. Závažnost důsledku je v rozpětí od minimálního až po ohrožení pacienta na životě. Lokalizace a velikost jsou důležitými aspekty, jelikož se liší v závažnosti, způsobu diagnózy a léčby.

Etiologie[edit | edit source]

Etiologie extravaskulárního výronu krve je trauma (včetně fraktur kostí a distorzí kloubů) nebo se krev dostává extravaskulárně samovolně (aneurysma, infekční onemocnění, při karenci vitamínů K a/nebo C, při antikoagulační léčbě, vrozené poruchy srážení krve atd.).

Vývoj hematomu v čase[edit | edit source]

Modelem jest povrchový typ hematomu. Na začátku má krvavé až modré zbarvení. Později se začne rozkládat hemoglobin (na choleglobin a verdoglobin). Důsledkem je postupné tmavnutí hematomu až přechod do nazelenalé barvy. Následně vzniká biliverdin, který je přeměnen na bilirubin. Nakonec se hematom vstřebá, mizí a pokud nedošlo k závažnějšímu poškození okolních tkání (např. kůže), tak se zahojí per primam – tedy bez následků. Na mikroskopické úrovni se odehrává (do větší či menší míry) resorpce a tzv. organizace granulační tkání. Vývoj nicméně může mít svoje specifika dle lokalizace, závažnosti krvácení a místních anatomických a fyziologických podmínek (např. vznik posthemorhagické pseudocysty či posthemorhagického hygromu).

Dělení dle velikosti[edit | edit source]

  • petechie – nejmenší tečkovitá krvácení
  • ekchymóza – větší než 3 cm
  • sufúze – rozsáhlejší krvácení do kůže a/nebo podkoží
  • purpura – tímto pojmem se míní rozsáhlá avšak tečkovitá krvácení

Dělení dle lokalizace[edit | edit source]

U novorozenců (porodní poranění)[edit | edit source]

  • kefalhematom
  • hematomy naléhajících částí
  • subkapsularní hematom jater


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

[zdroj?]