Subdurální hematom

Z WikiSkript

Mozkové pleny

Subdurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a arachnoideou.

  • Akutní – manifestace do 24−48 h po úrazu,
  • subakutní – manifestace do 3 týdnů po úrazu,
  • chronický – manifestace za týdny až měsíce.[1]

Akutní subdurální hematom[upravit | editovat zdroj]

Vzniká nejčastěji krvácením přemosťujících žil (vedou z povrchu mozku do sinus durae matris). Téměř vždy je doprovázen mozkovou kontuzí.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • CT− semilunární hyperdenze u kalvy.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Konzervativní (spontánní resorpce hematomu),
  • ev. neurochirurgické ošetření.

Chronický subdurální hematom[upravit | editovat zdroj]

Kolikvací krevního hematomu vzniká tzv. chronický subdurální hematom. Má vlastní pouzdro a uvnitř je serózní tekutina. Chronický hematom se zvětšuje díky osmotickému mechanismu (pouzdro je semipermeabilní membránou) a díky opakovanému drobnému subdurálnímu krvácení z proliferujících kapilár na membráně hematomu. Klinicky se projevuje až s velkým zpoždění, třeba za 3 měsíce nebo za 3 roky.[2] Predisponující faktory pro vznik chronického subdurálního krvácení: starší věk, ethylismus, arachnoidální cysty, koagulopatie, antikoagulační léčba, arteriální hypertenze, epilepsie,..[2]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

  • Prognóza subdurálního hematomu závisí na závažnosti poranění hlavy, rychlosti ošetření a na věku pacienta.

Přibližně 50 % lidí s velkými akutními hematomy přežije, i když v důsledku zranění často dochází k trvalému poškození mozku. Mladší lidé mají větší šanci na přežití než senioři. Lidé s chronickými subdurálními hematomy mají obvykle nejlepší prognózu, zejména pokud mají jen málo příznaků nebo nemají žádné příznaky a po úrazu hlavy zůstali při vědomí a bdělí. U seniorů je po subdurálním hematomu zvýšené riziko vzniku dalšího krvácení (hemoragie), protože starší mozek se nedokáže znovu rozšířit a vyplnit prostor, kde byla krev (v tomto prostoru pak vznikne takzvaný subdurální hygrom), takže je zranitelnější vůči budoucímu krvácení do mozku i při menších poraněních hlavy. MUDr. Michal Vilímovský


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
  2. a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.