Subdurální hematom

Subdurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a arachnoideou.

Akutní – manifestace do 24−48 h po úrazu,
subakutní – manifestace do 3 týdnů po úrazu,
chronický – manifestace za týdny až měsíce.^[1]

Akutní subdurální hematom[upravit | editovat zdroj]

Vzniká nejčastěji krvácením přemosťujících žil (vedou z povrchu mozku do sinus durae matris). Téměř vždy je doprovázen mozkovou kontuzí.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Jako u epidurálního hematomu, ale pozvolnější průběh,
pokud je přítomen lucidní interval, bývá delší,
hemiparéza (obvykle na opačné straně než hematom, ale může být i na straně stejné, pokud došlo k posunu mozkového kmene),
anizokorie – méně často.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

CT− semilunární hyperdenze u kalvy.

CT subdurální hematom dvoudobý, vpravo
CT subdurální hematom dvoudobý, vpravo
CT subdurální hematom dvoudobý, vpravo
CT subdurální hematom, vlevo

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní (spontánní resorpce hematomu),
ev. neurochirurgické ošetření.

Chronický subdurální hematom[upravit | editovat zdroj]

Kolikvací krevního hematomu vzniká tzv. chronický subdurální hematom. Má vlastní pouzdro a uvnitř je serózní tekutina. Chronický hematom se zvětšuje díky osmotickému mechanismu (pouzdro je semipermeabilní membránou) a díky opakovanému drobnému subdurálnímu krvácení z proliferujících kapilár na membráně hematomu. Klinicky se projevuje až s velkým zpožděním, třeba za 3 měsíce nebo za 3 roky.^[2] Predisponující faktory pro vznik chronického subdurálního krvácení: starší věk, ethylismus, arachnoidální cysty, koagulopatie, antikoagulační léčba, arteriální hypertenze, epilepsie,..^[2]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Bolesti hlavy, zvracení, městnání na očním pozadí,
změny osobnosti a zhoršení intelektu,
kvantitativní poruchy vědomí s hemiparézou.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Prognóza subdurálního hematomu závisí na závažnosti poranění hlavy, rychlosti ošetření a na věku pacienta.

Přibližně 50 % lidí s velkými akutními hematomy přežije, i když v důsledku zranění často dochází k trvalému poškození mozku. Mladší lidé mají větší šanci na přežití než senioři. Lidé s chronickými subdurálními hematomy mají obvykle nejlepší prognózu, zejména pokud mají jen málo příznaků nebo nemají žádné příznaky a po úrazu hlavy zůstali při vědomí a bdělí. U seniorů je po subdurálním hematomu zvýšené riziko vzniku dalšího krvácení (hemoragie), protože starší mozek se nedokáže znovu rozšířit a vyplnit prostor, kde byla krev (v tomto prostoru pak vznikne takzvaný subdurální hygrom), takže je zranitelnější vůči budoucímu krvácení do mozku i při menších poraněních hlavy. MUDr. Michal Vilímovský

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
↑ ^a ^b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

[Ambler-1] AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

[Nevšímalová-2] NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

[1]

[2]