Arachnoidální cysty
Arachnoidální cysta je přesně ohraničená cystická, kongenitální kolekce likvoru (vzniká na podkladě zdvojení arachnoidální vrstvy). Je často náhodným nálezem při CT vyšetření či při vyšetření MRI. Důležitá je z diferenciálně–diagnostického hlediska (nádory).[1] [2]
Příznaky a pomocná vyšetření[edit | edit source]
V obraze CT (resp. MRI, příp. s intrathekální aplikací kontrastu) má arachnoidální cysta denzitu, resp. intenzitu likvoru (hypodenzní). Nejčastější lokalizace:
- ve střední jámě
- na konvexitě
- v zadní jámě lební (cisterna magna)
- v mostomozečkovém koutu
- v úrovni chiasmatu
- v komoře
Expanzivní chování závisí na její komunikaci s okolními likvorovými prostory. Problém nastává, má-li komunikace ventilový charakter (vzniká syndrom nitrolební hypertenze). Arachnoidální cysty mohou být asymptomatické, jinak vyvolávají příznaky často již v časném dětství (zvýšení nitrolebního tlaku, epileptické záchvaty, postupně vznikající ložiskové neurologické příznaky, náhlé zhoršení stavu při krvácení do cysty).[1][2]
- CT arachnoidální cysty temporálního laloku
Sagitální rovina
Frontální rovina
Transverzální rovina
Léčba[edit | edit source]
Náhodný nález a asymptomatická cysta se neléčí ani dále nesleduje. Při expanzivním chování a klinických projevech se volí operace (shunt okolním likvorovým prostorem, tj. mikrochirurgická / endoskopická fenestrace cysty do normální likvorových prostor). Možný je také shunt vytvořený mezi arachnoideální cystou (nejčastěji v případě cysty sulcus lateralis) a peritoneální dutinou, tzv. cystoperitoneální shunt. Vzácně se provádí marsupializace (odstranění cysty i s pouzdrem).[1][2]
Odkazy[edit | edit source]
Souvisejicí články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ a b c SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.
