Epidurální hematom

Z WikiSkript
Obaly mozku
Epidurální hematom vlevo

Epidurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a kalvou. V supratentoriálním prostoru vzniká nejčastěji na podkladě arteriálního krvácení, a to nejčastěji krvácením z arteria meningea media. V infratentoriální oblasti bývají zdrojem krvácení venózní siny.[1] Ve věku nad 60 let se vyskytuje spíše vzácně, protože dura mater lpí pevně ke kosti.[2]

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Malý – asymptomatický;
  • ložiskové příznaky progresivního charakteru;
  • poruchy vědomí;
  • anizokorie = důsledek komprese nervus oculomotorius jako iniciální příznak temporální herniace (v 85 % je mydriáza na straně hematomu);
  • hemiparéza (na opačné straně než hematom);
  • kraniokaudální deteriorace;
  • u třetiny pacientů je tzv. lucidní interval – po úrazu je nejprve vědomí zachováno, až po té se začnou projevovat příznaky;
  • typický průběh – po úrazu je bezvědomí (dáno komocí mozku), pak se probere k vědomí (tzv. lucidní interval) a pak následuje rychle se horšící stav vědomí končící smrtí (tentokrát dáno útlakem hematomem);
    • takový průběh má jen asi 15–20 % epidurálních hematomů,
    • asi v pětině nemusí úraz vyvolat bezvědomí (pacient může mít pocit rozlití horké tekutiny v hlavě),
    • nebo je úraz naopak těžší a nevznikne vůbec lucidní interval,
    • celý průběh může být zastřen účinkem alkoholu,
    • varovné příznaky – hemiparéza – kontralaterální (útlakem kůry), později i ipsilaterální (útlak druhostranné pyramidové dráhy proti tentoriu),
      • anizokorie – ipsilaterální mydriáza je dána útlakem n. III ve zkřížení s a. cerebri post.,
      • u hematomu v zadní jámě lební je varovný příznak změna dýchání, často ještě při zachovaném vědomí.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • CT – bikonvexní hyperdenzní útvar u kalvy, často u místa fraktury lebky.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Neurochirurgické odstranění hematomu a podvaz arterie, venózní krvácení lze léčit konzervativně za monitorace CT[1],
    • jde o život zachraňující výkon, při akutním průběhu nesnese odklad nebo zdržení delším transportem!,
    • musí se provést bez ohledu na stav nemocného,
    • zpravidla provedeme temporálně návrt a pak kost vyštípeme, nebo uděláme kraniotomii,
    • někdy musíme dojít až k foramen spinosum a ucpat ho,
    • kvůli recidivám přišíváme duru k periostu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  2. AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.