Gynekologické záněty

Záněty pohlavních orgánů ženy jsou nejčastějším důvodem návštěvy gynekologické ordinace[1]. Ve většině případů se jedná o infekční onemocnění, často pohlavně přenosná. Anatomicky dle lokalizace se dělí na[2]:

  • Záněty zevních rodidel:
    • vulvitida,
    • bartholinitida.
  • Záněty vnitřní rodidel:

Postiženo může být více etáží najednou, např. současně pochva a poševním výtokem drážděná zevní rodidla jako vulvovaginitida.

Etiologická agens

Uplatňují se bakterie (např. bakteriální vaginóza, chlamydiové infekce atd.), viry (např. HPV - condylomata accuminata, herpes genitalis atd.), houby (např. vulvovaginální kandidóza) a paraziti (např. trichomoniasis).

Šíření infekce může probíhat per continuitatem, hematogenní či lymfogenní cestou, a to ascendentně či descendentně. Nejčastější šíření je intrakanalikulární vzestup mikroorganismů genitálem[1].

Příznaky

Mezi příznaky patří: fluor (výtok), dyspareunia (bolestivý pohlavní styk), dysmenorrhoea (bolestivé menses), pelvalgia (bolesti v podbřišku), sacralgia (bolesti v kříži). Jako komplikace těchto infekcí může dojít k srůstům v břišní dutině, infertilitě způsobující až ektopické těhotenství či sterilitě.


Podobné příznaky mohou mít i jiná onemocnění. Například výtok je kromě vaginitidy a endocervicitidy typický i pro endocervikální polyp nebo karcinom.

Diagnostika

Základem je anamnéza, fyzikální vyšetření včetně vaginálního vyšetření se stěrem poševního sekretu pro mikroskopické vyšetření, aminovou zkoušku a stanovení pH. Mikrobiologická kultivace je pouze doplňkovým vyšetřením, je zatížena časovou latencí a drtivou většinu zánětů lze diagnostikovat i bez ní[2]. U zánětů pánevních orgánů je významnou modalitou kromě fyzikálního vyšetření také ultrasonografie[2].

Mikroskopické vyšetření

Základním a nejvíce vypovídajícím mikroskopickým vyšetřením je nativní mikroskopie při 400násobném zvětšení[1][2], případně doplněná mikroskopií s několika kapkami 10% hydroxidu draselného (aminový test – viz níže, ale i lepší viditelnost kvasinek). Šest tříd mikrobiálního obrazu poševního (MOP I–VI) barveného dle Grama se považuje již za zastaralé[1]. Na druhou stranu je nativní mikroskopie velmi náročná časově a vyžaduje velké zkušenosti s interpretací, proto se běžně provádí méně než vyšetření barvených preparátů dle Grama nebo Giemsy[2].

V nativním preparátu se hodnotí přítomnost a množství leukocytů, epitelií a klíčových buněk (clue cells), mikroorganismů. Ve fázovém kontrastu lze hodnotit pohyb některých mikroorganismů (např. trichomonád)[1].

Stanovení pH poševního sekretu

Aminový test

V zásaditém prostředí vytvořeném roztokem hydroxidu draselného se při bakteriální vaginóze uvolňují biogenní aminy (putrescin, kadaverin a tyramin[3]). Ty se projevují nezaměnitelným rybím zápachem.

Molekula kadaverinu
Molekula putrescinu
Molekula tyraminu

Léčba

Terapie je kauzální podle identifikovaného etiopatogenetického agens. Probiotické kultury laktobacilů nemají příliš velký význam, jelikož obsahují jiné kmeny laktobacilů, než jsou pro poševní prostředí přirozené[2].

Existují volně prodejné antimykotické preparáty k léčbě vaginální kandidózy. Výrobci do nich někdy přidávají kyselinu mléčnou, která okyseluje poševní sekret a vytváří nevhodné prostředí pro vznik bakteriální vaginózy[2].


Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ a b c d e ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 129. ISBN 978-80-7262-501-7.
  2. ↑ a b c d e f g MAŠATA, Jaromír. Záněty reprodukčních orgánů [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 5.2.2014. Dostupné také z <https://el.lf1.cuni.cz/gpmasata1a>. 
  3. ↑ WOLRATH, Helen, et al. Analysis of Bacterial Vaginosis-Related Amines in Vaginal Fluid by Gas Chromatography and Mass Spectrometry. Journal of Clinical Microbiology [online]. 2001, roč. 39, vol. 11, s. 4026–4031, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC88482/>. ISSN ISSN. PMID: PMC88482.