Cervicitida

Z WikiSkript

Záněty děložního hrdla (cervicitida) jsou častá onemocnění, která mohou být izolované nebo přecházet i na pochvu (cervikovaginitida).

Neinfekční záněty[upravit | editovat zdroj]

U akutní cervicitidy může být přítomný hnisavý výtok

Neinfekční cervicitidy můžou být způsobeny chemickými a mechanickými činiteli:

  • iritace způsobená vaginálními výplachy,
  •  lokální traumatizace způsobená nitroděložním tělískem,
  • používání tampónů,
  • alergická etiologie (latex),
  • reakce na chirurgický zákrok.

Akutní zánět je charakterizován edémem, překrvením a infiltrací neutrofilů. Čípek je zvětšený, překrvený a křehký. U zánětů, které trvají delší dobu a přecházejí do chronicity nacházíme spíš lymfocytární infiltraci a fibrotizaci stromatu.

Infekční záněty[upravit | editovat zdroj]

Infekční cervicitida

Vaginální mikrobiota[upravit | editovat zdroj]

Lactobacillus v cytologickém stěru z cervixu (G+ tyčka)

S příchodem menarche, dochází k stimulaci dlaždicobuněčné sliznice pochvy a čípku estrogeny z ovaria. Epitel sliznice akumuluje vakuloly glykogenu, který hraje roli substrátu pro různé endogenní vaginální aerobní a anaerobní bakterie. Hlavně pro Lactobacillus spp, které tvoří hlavní složku fyziologické vaginální mikrobioty. Laktobacily produkují kyselinu mléčnou, která ve vagině udržuje kyselé pH (pod 4,5). Kyselé prostředí pomáhá bránit růstu saprofitickým a patogenním organismům. Při nízkém pH produkují laktobacily peroxid vodíku, který ještě zvyšuje ochranu.

Pokud dojde k narušení pH a prostředí se stane alkalickým (krvácení, pohlavní styk, vaginální výplachy...) ustane produkce peroxidu vodíku a může dojít k proliferaci patologické mikrobioty, která může vyustit ve vaginitidu nebo cervicitidu. Vliv může mít také antibiotická léčba, která snížením počtu laktobacilů způsobí zvýšení pH.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Záněty děložního hrdla infekční etiologie, představují riziko ascendentního přestupu infekce na endometrium (endometritida), vejcovody (salpingitida), vaječník (oophoritida) a v závažných případech i na pánevní peritoneum. Zánět postihující adnexa a peritoneum je ozačován jako hluboký pánevní zánět (PID – Pelvic inflammatory disease). Mezi další komplikace cervicitidy patří stenóza děložního hrdla a neplodnost.

Celkové příznaky jsou u cervicitidy vzácné, onemocnění se většinou projevuje lokálními příznaky různé intenzity. Může se objevit Symptom ikona.svg krvácení mimo menstruační cyklus, Symptom ikona.svg kontaktní krvácení po pohlavním styku nebo při gynekologickém vyšetření, bolestivé pohyby dělohou v případě postížení parametrií. Často se také objevuje poševní Symptom ikona.svg výtok, jehož charakter může napovědět původce infekce:

Onemocnění Charakter výtoku
Gonorea hustý bělavý, purulentní
Trichomoniáza pěnivý
Chlamydiová infekce mukopurulentní žlutozelený, CAVE!!! až ve 70 % zcela asymptomatický průběh bez výtoku!
Bakteriální vaginóza homogenní našedlý


Chronická cervicitida bývá obvykle asymptomatická. Pokud se příznaky objeví, jsou podobné jako u akutní formy, avšak méně výrazné. Přidružit se mohou také projevy postižení parametrií (Symptom ikona.svgdyspareunie, Symptom ikona.svgdysmenorea nebo Symptom ikona.svg bolesti v podbřišku).

Infekční cervicitida, může během těhotenství vést k chorioamniitidě, předčasnému porodu až spontánnímu abortu.

Bakteriální infekce[upravit | editovat zdroj]

Bakteriální záněty obvykle postihují endocervix, mezi nejčastější agens patří: Streptococcus spp., Staphylococcus spp. a E. coli. Nejčastější příčinou sexuálně přenosné cervicitidy je Chlamydia trachomatis. Dalším významnou pohlavně přenosnou infekčním agens je Neisseria gonorrhoeae.

Virové infekce[upravit | editovat zdroj]

Herpetická cervicitida

Mezi záněty virové původu spadají hlavně infekce lidským papillomavirem (HPV) a virem Herpes simplex.

Mykotické infekce[upravit | editovat zdroj]

Děložní hrdlo může být postižené také kvasinkou Candida albicans.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZÁMEČNÍK, Josef. Patologie. 1. vydání. Praha : LD, s.r.o - PRAGER PUBLISHING, 2019. s. 615 –616. ISBN 978-80-11-04919-5.
  • KUMAR, Vinay, Abul ABBAS a Jon ASTER, et al. Robbins, Cotran & Kumar Pathologic Basis of Disease. 11. vydání. Elsevier, 2025. 1280 s. s. 904 – 905. ISBN 9780443264528.
  • DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Praktické repetitorium gynekologie a porodnictví. 2. vydání. Praha : Maxdorf, 2022. ISBN 978-80-7345-716-7.