Kapavka

Z WikiSkript

(přesměrováno z Gonorea)

Kapavka
Gonorrhea
Gonokoková konjunktivitida
Gonokoková konjunktivitida
Původce Neisseria gonorrhoeae
Přenos sexuálním kontaktem, vzácně nepřímo kontaminovanými hygienickými potřebami[1]
Inkubační doba 1–10 dní[1]
Klinický obraz kapavka u muže: přední uretritida (dysurie, výtok), zadní uretritida (retence moči, hematurie, bolestivá erekce); kapavka u ženy: asymptomatická, cervicitida, uretritida, konjunktivitida: fotofobie, bolest oka, otok měkkých tkání, výtok, korneální vřed až slepota; gonokoková faryngitida; diseminovaná infekce
Diagnostika mikroskopický nález, kultivace, PCR
Léčba doxycyklin, makrolidy u gravidních, cefalosporiny 3. generace u komplikací a diseminované infekce
Klasifikace a odkazy
MKN A54
MeSH ID D006069
MedlinePlus 007267
Medscape 218059

Kapavka (gonorrhoea, gonorea; z řečtiny: gonos = semeno, rhoia = tok – popis faktu, že i bez erekce z penisu vytéká žlutobělavá tekutina) je bakteriální infekce způsobená gramnegativním diplokokem Neisseria gonorrhoeae, nazývaným zkráceně gonokok. Postihuje primárně epithelie urogenitálního ústrojí (přichycení gonokoků fimbriemi) s případnou diseminací pomocí krve nebo lymfy. Přenáší se především pohlavní cestou (lokalizace výskytu na těle nemocných závisí na způsobu nechráněného sexuálního styku), možný je i přenos během porodu z infikované matky na novorozence. Nepohlavní přenos na děti je zapříčiněn nedostatečnou hygienou v rodině. Průběh nemoci se u mužů, žen i novorozenců liší.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Kapavka postihuje především mladé sexuálně aktivní jedince – symptomatická infekce je častěji u mužů (u žen dost často asymptomatická), postižení faryngu a anu více u homosexuálů. Dále postihuje novorozence (postižení spojivek) a pohlavně zneužívané děti. Dále také vulvovaginitida – jen u děvčátek a v graviditě.

Inkubace[upravit | editovat zdroj]

U 90 % mužů se vytváří uretritida do 5 dnů, u žen je inkubace i déle než 2 týdny (při symptomatickém průběhu, až v 75 % je asymptomatická).

Klinický obraz u mužů[upravit | editovat zdroj]

Kapavka – výtok z uretry u muže

Uretritida[upravit | editovat zdroj]

  • výtok z uretry (první serózní, pak hnisavý), pálení a řezání při močení, edém a zarudnutí ústí
  • komplikace – parauretrální zánět, zánět Littreových žlaz, Cowperových žlaz
  • zánět může přejít do chronicity, posunout se do zadní části uretry (nucení na močení, bolestivé erekce)

ascendentně se může šířit dále

Prostatitida[upravit | editovat zdroj]

  • teploty
  • bolest při močení a defekaci
  • bolestivé erekce, poluce

Epididymitida[upravit | editovat zdroj]

  • nejčastější komplikace
  • nadvarle je zduřelé, bolestivé, tuhé, skrotum zarudlé
  • bolesti vyzařují podél kremasterů

Klinický obraz u žen[upravit | editovat zdroj]

Kapavka – hnisavý výtok z ženského genitálu

Uretritida[upravit | editovat zdroj]

  • edém a zarudnutí ústí uretry, hnisavý výtok, pálení při močení
  • příznaky nebývají akutní, v 50 % nebývá poznána a přechází do chronicity (ascendentní šíření)

Cervicitida[upravit | editovat zdroj]

  • zduření ústí děložního hrdla, zánětlivé eroze na čípku, výtok z cervixu (ne z vaginy)
  • komplikace: absces periuretrálních žláz, peritonitida, endocervicitida, endosalpingitida, endometritida, zánětlivé onemocnění malé pánve, popř. může vyústit v perihepatální absces (Fitz-Hughův-Curtisův syndrom) nebo v infertilitu

Diseminovaná gonokoková infekce[upravit | editovat zdroj]

  • asi u 1 % nakažených
  • jde o hematogenní rozsev gonokoků do kůže, šlach, kloubů
  • provází ji horečka, zimnice, artritida zejména velkých kloubů, hemoragické pustuly na akrálních částech

Klinický obraz u novorozenců[upravit | editovat zdroj]

Kapavčitá konjunktivitida novorozenců (conjunctivitis gonorrhoica neonatorum)
  • přenos z matky na novorozence při průchodu infikovanými porodními cestami;
  • klinický obraz: oboustranný hnisavý výtok ze spojivek a otok víček, obvykle nastupuje v prvních 24 hodinách, ale v lehčí formě se může projevit kdykoli v prvním měsíci života;
  • komplikace: poškození rohovky → slepota;
  • diagnostika: kultivace stěru ze spojivek (Gram-negativní intracelulární diplokoky);
  • léčba tradiční: penicilin systémově i lokálně;
  • léčba aktuálně doporučená: ceftriaxon parenterálně v jediné dávce;
  • nutná izolace matky a novorozence;
  • léčba matky a jejích kontaktů;
  • roste rezistence na antibiotika;
  • profylaxe v minulosti: vkapávání 1% dusičnanu stříbrného do spojivkového vaku ihned po porodu dle Credého („kredeizace“);
  • profylaxe nyní: ihned porodu vkápnutí např. 1–2 kapek Ophthalmo-Septonexu do spojivkového vaku novorozence.[2][3]

Extragenitální kapavka[upravit | editovat zdroj]

  • Rektum (nejčastěji) – výtok, bolestivá defekace;
  • hltan (farynx) – většinou asymptomatická, může dojít k osídlení tonsil a vyvolání symptomů podobných streptokokové angíně;
  • konjunktivitida dospělých – vzácná (dochází k ní hlavně autoinokulací).
  • Neisseria gonorrhoeae napadá spojivkový vak;
    • gonnorhoická konjunktivitida – hnisavý výtok, periorbitální edém vedoucí až k perforaci rohovky a slepotě;
  • prevence – vkapávání antibakteriálního prostředku (septonex, AgNO3) do spojivkového vaku každého novorozence.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • Izolace původce je nezbytná!
  • Výtěr – ústí uretry, cervixu, rekta, popř. laryngu;
    • přenos vzorku na mírně zahřátý agar, aby se předešlo teplotnímu šoku a znehodnocení vzorku; kultivace; mikroskopie;
  • sérologie – stanovení protilátek (IgG, IgM, IgA) – významné jen u chronických, asymptomatických nebo diseminovaných forem kapavky;
  • ELISA, DNA-diagnostika PCR, LCR (ligázová řetězová reakce), přímá imunofluorescence;
  • diseminované infekce – hemokultura.

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Je nutné odlišit negonokokové uretritidy (herpes progenitalis, candidy, chlamydie, ureaplasmata, trichomonády) a cervicitidy (jiní původci STD).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Většinou ambulantní, vhodný je klid na lůžku, u epididymitidy se doporučují protizánětlivé obklady. Dále ATB – ceftriaxon, spektinomycin, ciprofloxacin, aztreonam, doxycyklin. Rezistence bakterií na ATB však roste.

Prevence[upravit | editovat zdroj]

  • Všichni s kapavkou jsou zároveň vyšetřeni na HIV a syfilis;
  • bariérová antikoncepce, sexuální zdrženlivost;
  • prevence keratitidy novorozenců – vkapáváme karbetopendecin (Ophtalmo-Septonex) po porodu.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Kapavka patří mezi 4 nejčastější pohlavně přenosné choroby na světě (spolu se syfilis, chlamydiemi a trichomoniasou).

Situace v ČR[upravit | editovat zdroj]

Incidence kapavky má v ČR stejně jako ve světě sestupnou tendenci. Nejhorší situace je Praze, kde na 100 000 obyvatel připadá cca 23 infikovaných (data k roku 2010). Nemoc se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii 15–34 let u mužů i žen.

Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 223, 234, 548. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. ISBN 978-0-7020-3479-4.
  3. BOŠTÍKOVÁ, V, et al. Vybrané virové a bakteriální perinatálně přenosné infekce – pohlavní infekce. Pediatrie pro praxi [online]. 2015, roč. 16, vol. 1, s. 37-39, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/01/08.pdf>. ISSN 1803-5264. 

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.