Potrat

Z WikiSkript

Lidské embryo staré 9 týdnů

Potratem rozumíme ukončení těhotenství (vypuzení embrya či plodu) v době před porodem, při kterém embryo či plod zaniká. Přesná definice potratu dle Národního zdravotního informačního systému (NZIS) t.č. platná v České republice – je následující[1]:

  1. plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdnů,
  2. z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

Potratem se také rozumí ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů (Zákon o umělém přerušení těhotenství).

Jako známky života je chápána přítomnost srdeční akce, pulzace pupečníku, dýchací nebo jakékoli spontánní pohyby.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

  • Spontánní potrat – samovolný potrat, který vzniká jako následek různých nepříznivých faktorů (vývojové vady, infekce apod.).
  • Indukovaný potrat (interrupce) – potrat vyvolaný cíleně na přání těhotné či ze zdravotních důvodů (ze strany plodu či ze strany matky).
  • Zamlklý potrat (missed abort) – stav, kdy plod (embryo) odumírá intrauterinně a není vypuzen.

Podle fáze, ve které je potrat zastižen, rozdělujeme:

  • abortus imminens – hrozící potrat, tedy ještě lze zabránit potracení plodu,
  • abortus incipiens – počínající potrat, obdoba 1. porodní doby, obvykle již potracení nelze zabránit,
  • abortus completus – dokončený potrat, při kterém je vypuzen celý plod s placentou a plodovými obaly.

Potrat velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu a v děložní dutině zůstávají zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Takový potrat se označuje jako abortus incompletus, tj. neúplný potrat. Je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit (RCUI, manuální revize...). Při neúplném odstranění hrozí krvácení a infekce v děložní dutině.

Interrupce[upravit | editovat zdroj]

Interrupce je umělé přerušení těhotenství, neboli (UPT), jehož důsledkem je indukovaný potrat. Může být realizováno farmaceuticky, nebo chirurgicky. Obecně platí, že čím déle trvá těhotenství ženy, tím je větší riziko zdravotních problémů.

Způsoby provedení interrupce[upravit | editovat zdroj]

Farmaceutická interrupce se obvykle provádí do 9. týdne těhotenství. Používá se takzvaná potratová pilulka – obsahující nejčastěji mifepristonMediately: mifepriston. Mezi její nežádoucí účinky patří nevolnost a zvracení.[upravit | editovat zdroj]

Chirurgická interrupce může mít formu miniinterrupce, která spočívá v odsátí děložní sliznice (vakuumaspiraci) a tedy i plodu. Je celkem časté, že v děloze zůstanou "zbytky" a je nutné udělat kyretáž.

Alternativně může být chirurgická interrupce provedena evakuací děložní dutiny, což se nejčaštěji provádí potratovými kleštěmi. Plod se roztrhá na kousky a vyndá. Označuje se jako pozdní interrupce a je možná do 12. týdne těhotenství.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi komplikace interrupce se řadí zánět, perforace děložní dutiny, Symptom ikona.svg krvácení, dysmenorea, neplodnost a deprese v rámci takzvaného pointerrupčního syndromu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Statistická ročenka ÚZIS. Potraty 2012. Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 2013. ISSN: 1210-8642. s. 8. Dostupné také z URL <http://www.uzis.cz/system/files/potraty2012.pdf>.