Corpus callosum

Z WikiSkript

Úvod[upravit | editovat zdroj]

Corpus callosum.jpg

Corpus callosum je nervová struktura, která spojuje levou a pravou mozkovou hemisféru. Je to největší struktura bílé hmoty v mozku, která se nachází pod mozkovou kůrou a skládá se z 200 až 300 milionů komisurálních vláken. Umožňuje přenos, filtraci a integraci informací včetně smyslových, motorických a kognitivních podnětů mezi oběma hemisférami. Je nezbytná pro koordinaci pohybů. Corpus callosum se skládá ze čtyř částí: rostrum, genu, corpus a splenium, které se spojují s různými částmi hemisfér. Porucha corpus callosum může vést k poruše jeho funkce, včetně poruch řeči, poruch koordinace motoriky a poruch vnímání.


Struktura[upravit | editovat zdroj]

Tělo mozkové tvoří dno podélné štěrbiny, která odděluje obě mozkové hemisféry. Má čtyři hlavní části: rostrum, genu, corpus a splenium.

  1. Rostrum - nejpřednější část, která se nachází v blízkosti čelního laloku.
  2. Genu - je to část, kde se stáčí dolů a dozadu před septum pellucidum, připomíná koleno.
  3. Corpus - táhne se vodorovně přes střední čáru mozku a spojuje různé oblasti mozkové kůry včetně temenního, spánkového a týlního laloku
  4. Splenium - zadní zakřivená část corpus callosum, která se nachází v blízkosti týlních laloků.

Existují i další části, např. istmus, což je zúžená část mezi corpus a splenium.

Neuronální vlákna[upravit | editovat zdroj]

Tělo mozkové slouží k propojení různých laloků mozkových hemisfér a usnadňuje komunikaci mezi nimi. Konkrétně spojuje čelní, temenní a týlní lalok, zatímco jeho vlákna ze spánkových laloků propojují především sluchové korové oblasti. Anatomicky se vlákna vycházející z čelního laloku ohýbají dopředu, tzv. kleště anterior, zatímco vlákna navazující na týlní lalok se ohýbají dozadu, tzv. kleště posterior. V týlním rohu postranní komory navíc vlákna corpus callosum tvoří strukturu známou jako tapetum. Pozoruhodné je, že komisurální vlákna chybí v motorických a senzorických korových oblastech spojených s distálními částmi horních a dolních končetin a také ve zrakové korové oblasti určené pro periferní vidění. Převažují však v asociačních korových oblastech, premotorických a doplňkových motorických oblastech a v zorné korové oblasti reprezentující centrální zorné pole. Kromě toho jsou komisurální spojení hojná v motorických a senzorických oblastech spojených s hlavou, trupem a proximálními segmenty končetin.


Klinický význam[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]