Cryptococcus neoformans
Je houba kvasinkovitého typu, vyvolávající kryptokokózu (generalizované onemocnění postihující více orgánů).[1]
Morfologie

Buňky o velikosti 5–15 μm jsou kulovitého tvaru a množí se pučením. Netvoří pseudohyfy. Na povrchu buňky se nachází široké hlenové pouzdro, které je důležitým faktorem virulence, protože chrání kryptokoka před fagocytózou.
Epidemiologie
Kryptokok je častý saprofyt v půdě, na rostlinách a v množství zvířecích hostitelů. Typickým zdrojem infekce jsou hnízda ptáků a jejich trus (hlavně holubí). Člověk se nakazí nejčastěji vdechnutím neopouzdřené houby, někdy i přes kůži (benigní forma).
Patogeneze
Onemocnění, které vyvolává se nazývá kryptokokóza. Může se jednat o:
Je na předním místě mezi vyvolavateli mykotických komplikací u jedinců s AIDS.
Primárně jsou postižené plíce, nebezpečný je hematogenní rozsev do různých orgánů. Závažnou a typickou lokalizací je CNS.
Laboratorní diagnostika
Podle formy onemocnění vyšetřujeme likvor, sputum, moč nebo krev hemokultivací. Mikroskopicky vidíme typické pučící buňky se širokým pouzdrem. Protilátky se tvoří minimálně, sérologické vyšetření je proto bezvýznamné.
Kultivace
Nejsou kultivačně náročné. Rostou 5-10 dnů v teplotě 37°C i 20°C. Na Sabouradově půdě rostou v podobě žlutých a nápadně lesklých kolonií.
Léčba
Podáváme antimykotika (amfotericin B, flukonazol).
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vydání. Praha : Scientia, 1994. 67 s. ISBN 80-85827-16-6.
Použitá literatura
BEDNÁŘ, M. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. 1996. ISBN 80-238-0297-6.

