Darování, odběr a transplantace krvetvorných buněk

Z WikiSkript

Odběr krvetvorných buněk[upravit | editovat zdroj]

Jehla používaná při odběru kostní dřeně z pánevních kostí
Odběr kostní dřeně z pánevní kosti (prováděný v anestézii)
Odběr "nastimulovaných" kmenových buněk ze žíly pomocí separátoru

V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:

Odběr kostní dřeně[upravit | editovat zdroj]

  • Z pánevních kostí (vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně – maximálně 1500 ml, podle váhy dárce), v anestézii, 2–3 dny pobyt na lůžkovém oddělení specializovaného odběrového centra; rekonvalescence,
  • po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, stav dárce se vrátí do normálu do 7–14 dnů.

Odběr stimulovaných kmenových buněk z periferní krve[upravit | editovat zdroj]

  • Ambulantně bez narkózy,
  • odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk (po čtyři večery před odběrem dostane dárce 1–2 injekce stimulačního přípravku, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu),
  • poté se provede odběr krvetvorných buněk ze žíly pomocí přístroje – separátoru (tato procedura trvá několik hodin),
  • v případě nedostatečného množství odebraných buněk je třeba následující den provést kratší doplňující odběr,
  • dárce může mít různé reakce na stimulační přípravek, většinou je to pobolívání v kostech, v kříži, bolesti hlavy, únava – podobá se to stavu při chřipce,
  • potíže vyvolané stimulací odeznívají krátce po odběru.

Postup při transplantaci[upravit | editovat zdroj]

Krvetvorné buňky jsou podány do žíly (podobně jako transfúze) a samy si najdou místo v kostní dřeni, kde se usadí. Před transplantací je nutné pacienta připravit chemoterapií nebo celotělovým ozářením, aby se zničila nemocná kostní dřeň, po alogenní transplantaci musí nemocní dostávat imunosupresiva.

Český registr dárců krvetvorných buněk[upravit | editovat zdroj]

Dříve nazýván Český registr dárců kostní dřeně, * vznikl roku 1991 v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Registr eviduje a vyhledává potenciální dárce pro české i zahraniční pacienty na základě testů známých jako "typizace HLA" (Human Leukocyte Antigen − systém dědičných znaků na bílých krvinkách, který je velmi různorodý a zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného – je tedy nutné mít k dispozici široké spektrum možných kombinací HLA znaků, abychom vyhledali shodného dárce, což v praxi znamená mít dostatečné množství dárců). Na světě existuje více než 60 registrů, v nichž je evidováno už téměř 19 milionů lidí.

Podmínky pro vstup do registru[upravit | editovat zdroj]

  • Věk 18–35 let (evidence v registru do 60 let věku, nepožádá-li člověk o vyřazení nebo nenastanou-li okolnosti bránící případnému darování krvetvorných buněk),
  • dobrý zdravotní stav a žádné závažné onemocnění (infekční žloutenka, tuberkulóza, těžké astma, AIDS, závažné onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovka),
  • neužívá-li člověk dlouhodobě některé léky,
  • váha alespoň 50 kg,
  • vstupní odběr krve a poskytnutí kontaktních údajů do databáze registru.

Jak se vyhledává dárce pro pacienta[upravit | editovat zdroj]

  • Ze vzorku krve odebrané při vstupu do registru se určí genetické znaky na bílých krvinkách (HLA),
  • v případě shody v základních genetických znacích s pacientem následuje další odběr krve – podrobnější krevní testy, které upřesní míru shody s pacientem,
  • jestliže se na základě krevních testů potvrdí potřebný stupeň shody mezi dárcem a pacientem, zahájí se přípravy na odběr krvetvorných buněk (podrobné vyšetření zdravotního stavu: odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic – v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve, EKG, interní vyšetření; případně další doplňující vyšetření).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Darování,_odběr_a_transplantace_krvetvorných_buněk&oldid=414519“