Imunosupresiva

Z WikiSkript

Imunosupresiva jsou látky, které potlačují funkci imunitního systému.

Hlavní indikací jsou

Používají se kortikoidy, antiproliferanty (cytostatika, ale v nižších koncentracích než u nádorů), látky vázající se na imunofiliny (cyklosporin), ostatní.

Glukokortikoidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prednison a methylprednisolon – mají lymfolytické účinky, inhibují prostaglandiny a leukotrieny, tlumí tvorbu IL-2 a dalších. Používají se třeba u astmatu, lupus erytematodes, při rejekční krizi po transplantaci aj.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Glukokortikoidy.

Cytostatika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Interference s DNAmetotrexát, azathioprin (antimetabolity), cyklofosfamid (alkylační látky).

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cytostatika.

Kalcineurinové inhibitory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cyklosporin – polypeptid z plísně Tolypocladium inflatum. Blokuje aktivaci RNA polymerázy kalcineurinem, tj. blokuje tvorbu IL-2. Inhibuje se časná fáze T-lymfocytů. Nepotlačuje humorální imunitu, proto nemá nežádoucí účinky jako ostatní látky.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cyklosporin A.

Takrolimus – podobný mechanismus jako cyklosporin. Může se kombinovat s jinými imunosupresivy kromě cyklosporinu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.