Statiny

Z WikiSkript
Chemický vzorec lovastatinu

Statiny jsou kompetitivní inhibitory HMG-CoA reduktázy. HMG-CoA (3-hydroxy-3-methylglutaryl-koenzym A) reduktáza je enzym katalyzující hlavní krok v syntéze cholesterolu a to přeměnu HMG-CoA na kyselinu mevalonovou.

Jeho inhibicí je omezena intrahepatální syntéza cholesterolu, což vede ke zvýšení počtu LDL-receptorů na hepatocytech, zvýšenému vychytávání LDL játry a tím k poklesu krevního cholesterolu v oběhu.

Dalším účinkem statinů je inhibice proliferace buněk hladkého svalu ve stěně cév, zlepšení funkce endoteliálních buněk, stabilizace aterosklerotického plátu, má také antiagregační a protizánětlivé působení.

Farmakokinetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ze střeva se vstřebává asi 30 % podané dávky, statiny jsou vychytávány játry, kde se i metabolizují a poté vylučují žlučí.

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hlavní indikací léčby statiny je léčba hypercholesterolémie[1], dále pak dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu u rizikových pacientů s normocholesterolémií. Uplatňují se v terapii familiární hypercholesterolémie typu IIa. Při léčbě statiny lze dosáhnout až 40% snížení koncentrace LDL-cholesterolu (v kombinaci s iontoměniči až 60%).

Kontraindikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Těhotenství, laktace, dětský věk.

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V současné době se objevuje čím dál větší množství poznatků o nežádoucích účincích statinů. Je pravděpodobné, že četnost výskytu již známých nežádoucích účinků je vyšší než se dosud předpokládalo a že existují i nežádoucí účinky dříve neznámé. Dříve prováděné studie se soustředily především na průkaz snížení kardiovaskulární morbidity a celkové mortality. Nesoustředily se však tolik na zjišťování nežádoucích účinků. Dále je třeba říci, že mnohých v minulosti provedených studiích bylo v prerandomizační fázi vyloučeno až 30 % pacientů pro komorbidity a současně užívané léky!

Podle některých studií dochází při léčbě statiny k významnému snižování koncentrace koenzymu Q10 (cholesterol je prekurzor CoQ10), což může být faktor hrající roli při vzniku některých níže uvedených nežádoucích účinků (myopatie, rhabdomyolýza, neuropatie) – zřejmě vlivem poškození struktury membrán.

  • Vzestup aktivity aminotransferáz (pravidelné kontroly) a kreatinkinázy;
  • myalgie;
  • závažná myopatie kosterních svalů projevující se bolestmi, vysokou aktivitou kreatinkinázy a hyperkalémií; nutné přerušení terapie, jinak možnost přechodu v rhabdomyolýzu s myoglobinúrií a selháním ledvin – tyto stavy se raritně můžou vyskytnout v monoterapii, mnohem vyšší incidence je zaznamenána v kombinaci s inhibitory CYP3A4 (erytromycin, SSRI, azolová antimykotika, fibráty, cyklosporin);
  • polyneuropatie − predilekčně na DKK (až 10 % pacientů?);
  • tendinitidy, šlachové ruptury (t. Achillei, m. quadriceps, m. biceps femoris);
  • poruchy spánku (až 10 %?);
  • katarakta;
  • krvácení do CNS;
  • zvýšené riziko DM.

Některé odborné společnosti doporučují vzhledem k výše uvedeným poznatkům při léčbě statiny substituovat koenzym Q10. Zejména při dlouhotrvající terapii, v případě výskytu NÚ nebo při zvýšeném riziku celulárního poškození.

Zástupci (dle vzrůstající hypolipidemické účinnosti)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pravastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: pravastatin tbl.10 a 20 mg,
  • lovastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: lovastatin,
  • fluvastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: fluvastatin (ve formě s prodlouženým účinkem),
  • simvastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: simvastatin tbl. 10–40 mg,
  • atorvastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: atorvastatin tbl. 10, 20 a 40 mg,
  • rosuvastatinStátní úřad pro kontrolu léčiv: rosuvastatin tbl. 10, 20 a 40 mg.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b HRADEC, Jaromír, Jan BULTAS a Michael ŽELÍZKO. Stabilní angina pectoris: Doporučený diagnostický a léčebný postup České kardiologické společnosti. Cor et Vasa. 2010, roč. -, vol. 52, no. 9, s. 543-560, ISSN 1803-7712. 

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 0 s. ISBN 978-80-7262-373-0.