Myositis

Z WikiSkript

(přesměrováno z Dermatomyositida)


Myositidy jsou zánětlivá onemocnění svalů a označují se také jako zánětlivé myopatie. Vznikají idiopaticky (nejčastěji), nebo infekčně přímým napadením svalu původcem. Zánětlivé změny ve svalové tkáni mohou doprovázet i systémová onemocnění (např. vaskulitidy).[1] Idiopatické myositidy jsou charakteristické chronickým průběhem s autoimunitním původem a v jejich diagnostice hraje významnou roli histologický obraz z biopsie.

Idiopatické myositidy[upravit | editovat zdroj]

Postižení kůže u dermatomyositidy

V rámci idiopatických, neinfekčních myositid rozlišujeme tři choroby, které nejčastěji nastupují kolem 40. roku a jejich incidence stoupá s věkem:

  • Polymyositis – hlavním symptomem je slabost proximálních svalových skupin a v histologickém obraze dominuje CD8+ lymfocytární infiltrát invadující i intaktní svalová vlákna
  • Dermatomyositis – podobná symptomatika jako u polymyositidy s kožními změnami typicky u malých kloubů a nehtů, vyskytuje se i paraneoplasticky a má specifické perifascikulární atrofie s CD4+ infiltráty
  • Myositida s inkluzními tělísky (angl. inclusion body myositis, zkráceně IBM) – charakteristická proximální i distální svalová slabost se specifickými vláknitými inkluzemi pozorovatelnými především v elektronovém mikroskopu

V terapii se využívají především kortikoidy (např. prednisonStátní úřad pro kontrolu léčiv: prednison), ale IBM většinou na léčbu neodpovídá. Někdy se nazývají také jako autoimunitní mysoitidy.

Infekční myositidy[upravit | editovat zdroj]

Mají známou příčinu a vznikají společně s infekčním onemocněním, nebo přímým vniknutím infekčního agens např. při traumatickém poškození svalu. Rozdělují se podle původce a mezi nejčastější patří:

Všeobecné klinické aspekty[upravit | editovat zdroj]

Podezření na myositidu je dobré pojmout při:

  1. Myalgiích a svalové slabosti.
  2. Rychlém nástupu příznaků a progresi během několika týdnů.
  3. Střídavém průběhu onemocnění s remisemi.
  4. Palpačním nálezu bez pseudohypertrofií.
  5. Přítomnosti kožních změn.
  6. Komorbiditách (nádorová a autoimunitní onemocnění)[2].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KRAHMS, Matthias. Kurzlehrbuch Pathologie. 2. vydání. Stuttgart. 2013. s. 476-478. 

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. EHLER, Edvard, et al. Zánětlivé myopatie. Neurologie pro praxi [online]. 2012, roč. 13, vol. 4, s. 204, dostupné také z <https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2012/04/07.pdf>. ISSN 1080-2711. 
  2. AMBLER, Zdeněk. Zánětlivé myopatie. Neurologie pro praxi [online]. 2004, roč. 3, vol. 1, s. 150, dostupné také z <https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2004/03/06.pdf>. ISSN 1080-2711.