Gangréna
Gangréna (sněť) je nekróza modifikovaná druhotnými změnami (vysychání, infekce).
Typy gangrén[edit | edit source]
Suchá sněť (mumifikace)[edit | edit source]
Nekróza modifikovaná vyschnutím (fyziologicky – pupečník). Vyskytuje se hlavně na končetinách při cévním uzávěru. Dochází k rozpadu erytrocytů. Hemoglobin se mění na hematin (barva je nejprve fialově červená, později tmavě hnědá). Vyschlá kůže připomíná pergamen.
Vlhká sněť (sphacelus)[edit | edit source]
Nekróza modifikovaná infekcí hnilobnými bakteriemi (fusospirily, rod Proteus apod.). Nejčastěji navazuje na koagulační nekrózu.
Nekrotická tkáň má vlhký vzhled, zapáchá, cárovitě se rozpadá. Barva je špinavě zelená. Toto zbarvení je způsobené účinekem sulfanu produkovaného bakteriemi na hemoglobin, který se mění na zelený verdohemoglobin (stejně jako u pseudomelanózy). Prosáknutím je usnadněn průnik rozpadových látek a bakteriálních toxinů do cirkulace, což vede ke smrtelné toxémii.
Postihuje především plíce, střevo, nádory, nohy diabetiků. Dalším příkladem je fusospirilóza (synergické působením Borrelia Vincenti a Fusobacterium fusiforme), která vyvolává Plaut-Vincentovu angínu, ulceromembranózní gingivitidu a nomu (nekrotický rozpad bukální sliznice při celkové sešlosti – zejména u podvyživených dětí v Africe). Tato onemocnění se však řadí spíše mezi gangrenózní záněty (gangréna je regresivní změna, nikoli zánět).
Plynatá sněť (gangraena emphysematosa)[edit | edit source]
Nekróza modifikovaná infekcí histotoxickými plynotvornými klostridiemi, např. Clostridium perfringens (Welchii). Vzniká po traumatech, kdy jsou klostridia zanesena hluboko do tkáně (zanesení zeminy do rány), kde se v anaerobním prostředí mohou množit.
Svými toxiny způsobují myonekrózu – toxiny pronikají do cirkulace, nemocný umírá na toxémii. Alfa toxinem je lecitináza – v krvi lze někdy prokázat lipidy. Při svém metabolismu mění klostridia glykogen na methan. Bublinky plynu pak prostupují tkáněmi, které na pohmat třaskají.
Makroskopicky je patrný edém, krepitace plynu při palpaci, změna barvy – od tmavého zarudnutí, přes tmavě bronzové až po černou.
Gangréna a rizikové faktory[edit | edit source]
- Diabetes mellitus;
- ateroskleróza;
- Bürgerova nemoc (thrombangiitis obliterans);
- gangréna po popálení;
- gangréna ze spasmů cév (Raynaudova nemoc);
- gangréna v dekubitu;
- appendicitis gangraenosa (zánět stěny postihující cévy – ischemie – rozvine se gangréna stěny s perforací).
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 03.08.2009]. <https://langenbeck.webs.com/>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.