Dieta při kloubním onemocnění

From WikiSkripta

Význam diety u kloubních onemocnění je spíše přeceňován. Významná je pouze u dny, jak bude diskutováno níže.

Artrózy mohou být např. výraznější u pacientů v malnutrici. Prevencí a snad i léčbou artróz může být bílkovinná strava, ale její efekt na ústup artrotických obtíží je malý. V poslední době jsou velmi přeceňována dietní suplementa. Historicky se podával med, ocet, vitaminy, selen či zinek, dnes se zkouší glukosamin, chondroitin sulfát či ω-3 mastné kyseliny. Předpokládá se pozitivní efekt zejména na chrupavku, který je sporný.

Artrózy provází často i druhotný zánět. Zde ani u revmatoidní artritidy nejsou přesvědčivě prokázány žádné účinky diet. Obecně však platí, že zánět působí ztrátu chuti k jídlu. U pacientů např. s revmatoidní artritidou pak může docházet k malnutrici; pokud ji u pacienta s revmatoidní artritidou detekujeme, je správné ji léčit.

Podávání ω-3 mastných kyselin nepochybně redukuje produkci prozánětlivých cytokininů, u revmatoidní artritidy a dalších autoimunitních onemocnění mělo však ve většině prací minimální efekt. Existují však prokazatelně i práce, kde ve srovnání s kontrolní skupinou byla podáváním ω-3 mastných kyselin snížena zejména bolestivost a ranní ztuhlost kloubů.

Rovněž krátkodobé hladovění či veganské diety mohou mít na snížení kloubní bolestivosti určitý efekt. Naopak pravděpodobně zcela neúčinné jsou tzv. eliminační diety, kdy se zkouší odstranit z diety některé potraviny s cílem ovlivnit průběh revmatoidní artritidy.

Obecně tedy platí, že u kloubních onemocnění (kromě dny) by měla být podávána strava bohatá na bílkoviny a že obohacení stravy o rybí tuk či ω-3 mastné kyseliny může mít určitý efekt.

Dna a kyselina močová[edit | edit source]

K dietou nejvíce ovlivnitelným kloubním onemocněním patří dna. Samotná zvýšená hladina kyseliny močové (hyperurikemie) patří klasicky ke složkám metabolického syndromu. Její rizikovost pro vznik aterosklerózy nezávisle na výskytu dny byla známa již dávno z epidemiologických studií. Patří mezi klasické rizikové faktory aterosklerózy. Její detailní vztah k inzulinorezistenci a metabolickému syndromu není přesně znám. Pravděpodobně jde částečně o projev proteokatabolismu (odbourávání bílkovin) a vystupňované glukoneogeneze (tvorby cukru). Hyperurikemie je však běžná již v prediabetickém stadiu metabolického syndromu, kdy se tyto jevy nevyskytují. Kyselina močová je nejvýznamnější antixiodační látka v krvi. Její zvýšení tak může být i známkou obrany organismu proti systémovému zánětu provázejícímu metabolický syndrom. Tak vznikají i pochybnosti o smysluplnosti snižování této antioxidačně působící látky.

Farmakologické i dietní ovlivnění prosté hyperurikemie zůstává sporné. Je nepochybné, že má význam u dny, a v poslední době převažují názory, že má smysl i u pacientů s pokročilejšími formami aterosklerózy.

Dna je kloubní onemocnění s typickými nepříjemnými projevy – otok, bolest, výskyt tzv. tofů zejména nad prvními (metatarzofalangeálními) klouby palců, ale i v jiných lokalizacích. Postihuje jedince s rysy metabolického syndromu typicky po dietním či alkoholovém excesu. V patogenezi tak hraje podstatnou roli rozpad buněk, tzv. hyperkatabolismus, a degradace purinů na kyselinu močovou. Je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. V séru se zvyšuje množství močanů (urátů), které se ukládají v chrupavkách kloubů, v ledvinách v podobě močových kaménků a v podkoží – urátové tofy. Probíhá chronicky nebo akutně. Projevuje se buď akutním dnovým záchvatem, ale i bolestmi kloubů, záněty žil, bolestmi břicha, urolitiázou nebo postižením ledvin. Dnes jsou klinicky závažné formy vzácnější a jsou snadno ovlivnitelné zejména léky skupiny nesteroidních antirevmatik. Historie zná typické popisy až znehybňujících záchvatů dny, například u Karla IV. a dalších panovníků. Význam režimových opatření si uvědomovali již středověcí lékaři. Podrobně se o nich lze dočíst například u Albíka z Uničova, v poslední době například v knize prof. Říhové "Dvorní lékař posledních Lucemburků". Moderní dietologie nepřinesla v této oblasti mnoho nového.

Základní principy diety u dny a hyperurikemie[edit | edit source]

Obecně platí, že chronická hyperurikemie je jen málo podmíněna dietními vlivy a rovněž omezení purinů má v její „léčbě“ jen malý vliv. Jinak je tomu u klinicky vyjádřené dny, kdy často předchází zvýšený příjem purinů a rovněž jejich omezení má nepochybný léčebný a zejména preventivní vliv.

Potraviny s vysokým obsahem purinů rozdělené do skupin jsou:

  1. maso a vnitřnosti (játra, srdce, ledviny, jiné vnitřnosti, maso mláďat, zvěřina, masové extrakty);
  2. ryby a mořské produkty (ančovičky, krabi, sledě, makrely, sardinky, krevety);
  3. jiné zdroje (kvasnice, pivo, chřest, houby, luštěniny, špenát).

Typickou příčinou dny je dále zvýšený příjem alkoholu, přestože důvod tohoto vlivu je dodnes nejasný, a obezita. Typicky se záchvaty vyskytnou během redukční diety. Negativní vliv má i omezení příjmu tekutin.

Dietní chyba může záchvat vyvolat, naopak dietní léčba má význam zejména v prevenci záchvatů. V léčbě akutního záchvatu nemá význam. Protože příčinou dny je změna v metabolismu bílkovin, zejména nukleoproteinů, je omezení masa mladých živočichů nejvýznamnější, neboť zde je nukleoproteinů nejvíce.

Pravidla diety:

  • Ze stravy vyloučíme potraviny obsahující větší množství purinů – zvěřinu, vnitřnosti, masové vývary a extrakty, trvanlivé salámy, uzená masa, olejovky, kakao, čokoládu, silný černý čaj, zrnkovou kávu, luštěniny, alkoholické nápoje, houby.
  • Doporučujeme snížit celkové množství bílkovin na 50–60 g/den = 0,6–0,8 g/kg váhy.
  • Maso zařazujeme nejlépe jen jednou denně, ostatní bílkoviny hradíme ve formě mléčných výrobků. Porce masa by neměla překročit doporučených 90 g před kuchyňskou úpravou. Vhodné je vaření, dušení ve větším množství vody, aby se puriny vyvařily, a tím se zmenšilo jejich množství na porci.
  • Vhodným výběrem potravin se snažíme, aby strava měla zásadotvorný charakter – nejíme kyselé potraviny.
  • V období záchvatů je vhodná strava bez dráždivých druhů koření se šetřící úpravou a dostatek tekutin.
  • Energetický příjem stravy přizpůsobujeme váze pacienta. U obézních pacientů se snažíme o redukci váhy.

Technologická úprava pokrmů při dně[edit | edit source]

Menší porce masa dusíme, vaříme ve větším množství tekutiny, aby se vyplavily puriny. Smažení, grilování masa je z tohoto důvodu nevhodné. Maso můžeme po uvaření nasekat, tím se opticky zvětší porce, okořenit doporučenými druhy bylinek, zlehčit sněhem z bílků a můžeme plnit různé druhy zeleniny (rajčata, papriky, brambory, kedlubny), nebo smícháme se zeleninou a zapékáme. Zeleninu můžeme občas smažit (květák, celer) – tuto úpravu si mohou dovolit pacienti bez nadváhy a zvýšených lipidů v séru. Nepoužíváme masové vývary a extrakty, dráždivé druhy koření; pokrmy kořeníme nejlépe zelenými druhy koření podle tabulky povolených druhů potravin.

Příklad jídelních lístků při dně
Snídaně zelený čaj, chléb, medové máslo
šípkový čaj, ovocný jogurt s corn flakes
bílá káva, rohlíky, Rama, krájený sýr
mátový čaj, chléb, tvarohová pomazánka s pažitkou
bílá káva, jablečný závin
Oběd rajská polévka s rýží, 90 g vařeného hovězího, dušená míchaná zelenina, brambory
pórková polévka, rizoto s masem (50 g slepičí) a zeleným hráškem, mrkvový salát
bramborová polévka, jahodové ovocné knedlíky s tvarohem
zeleninová polévka s kapáním, 90 g vepřového dušeného na kmíně, bramborová kaše, kompot
česneková polévka, 90 g vepřových závitků (náplň vejce, mrkev, okurka, cibule), houskový knedlík, salát z hlávkového zelí
Svačina ovoce, zeleninové saláty
Večeře lečo s vejcem, toastové topinky netučné
koprová omáčka, brambory
90 g kuřecích prsou po provensálsku, pečené brambory, broskev
těstoviny po italsku se sýrem (bez masa s dýní, rajčaty, cibulkou, česnekem, oreganem, zelenou petrželkou), hlávkový salát
sýrová mísa (eidam, Lučina s křenem, kmínový), Flora, kapie, chléb

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]