Dopad maratonu na zdraví

Sport je z podstaty zdraví prospěšný a přispívá ke zlepšení schopnosti organismu odolávat negativním vlivům vnějšího prostředí, které mimo jiné vedou k oxidačnímu stresu . Velmi však záleží na zodpovědné, cílené a přiměřeně dávkované tréninkové zátěži.

*  článek Hormeze na české wikipedii

Základní krevní biochemické testy

V následujícím textu se budeme věnovat pouze hodnotám, které mají běžci obvykle změněné.

Markery svalového poškození

Poměr aminotransferáz AST/ALT je ukazatel poškození jater, ale mimo jiné i poškození svalů. Odpovídá tomu i vysoká sérová aktivita kreatinkinázy po závodě.

CRP

Zvýšený CRP (C-reaktivní protein) neodkazuje jen na bakteriální zánět, ale zvedá se i při jiném zánětlivém procesu. Ve svalech je zánět vyvolaný poškozením během výkonu. Tento zánět je součástí následné adaptace na nadměrnou zátěž. CRP po podobné fyzické aktivitě dosahuje nejvyšších hodnot právě třetí den po závodě [2].

Hyperbilirubinémie

Mírně zvýšený Bilirubin se vysvětluje zvýšenou hemolýzou – je to zmapované u maratonských běžců [3] i u silovějších sportů [4].

Troponin cTnT

cTnT signalizuje infarkt myokardu. Nicméně je popsáno, že se uvolňuje u mladých i vrcholových sportovců při zátěži, což je považováno za fyziologické [5]. V srdci může docházet k mikroskopickým poškozením, obdobným jako ve svalech. Více zde.

Hypokalcémie

Při dlouhých bězích snížené kalcium vlivem svalové práce (může docházet k retenci ve svalech při nedostatku ATP) [22].

Protein v moči

Funkční proteinurie je přechodná proteinurie, která se může vyskytnout u osob se zdravými ledvinami, např. při těžší práci nebo cvičení, při emočním stresu. Mechanismus této glomerulární proteinurie je pravděpodobně hemodynamický, je tedy nejspíše glomerulárního původu. Hemodynamickou příčinu má zřejmě také tzv. ortostatická proteinurie, která se vyskytuje u asi 2 – 5 % mladých, jinak zdravých jedinců, častěji mužů, a je charakterizována malou proteinurií (zpravidla menší než 1 g/24 h) vstoje a nezvýšenou proteinurií vleže. Je-li zvýšena i proteinurie v nočním vzorku (tj. z doby, kdy pacient ležel), je nutno vyloučit organické onemocnění ledvin. Zdroj Česká nefrologická společnost.

Sport a zdraví

Přes všechny tyto zdánlivě negativní změny, které sport přináší, je potřeba si uvědomit, že pohyb oddaluje řadu nemocí [6]. K tréninku je samozřejmě třeba přistupovat zodpovědně, abychom se nepohybovali jen mezi běžeckými extrémy. Řada studií provedených na elitních atletech, včetně závodníků z Tour de France [8] či Vasova běhu [9], ukazuje, že tito sportovci se dožívají vyššího věku než jejich vrstevníci a jsou obecně zdravější v kontextu nejen kardiovaskulárních nemocí [10, 11]. Vědci to vysvětlují právě zodpovědnou, pravidelnou, ale hlavně dlouhé roky trvající přípravou.

Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) kdysi zveřejnila následující schéma, které je celkem dobře čitelné (viz níže obrázek Sport vs. zranění; převzato a upraveno dle [7]). Ukazuje, že aktivní život nám zdravotně velice prospívá, avšak se zvyšující se intenzitou a četností tréninků hrozí i vyšší riziko zranění.

Sport vs. zranění. Převzato z knihy DVOŘÁK, Aleš. Do formy: společně i každý zvlášť. Neratovice: Verbum, 2020. ISBN 978-80-906706-5-5. Upraveno dle WHO.

Regenerace po vytrvalostním běhu

Regenerace je stav, kdy se měřitelné ukazatele poškození těla vrátí na fyziologickou úroveň po fyzické zátěži.

Doba regenerace

Půlmaraton: Minimálně 1 den [12, 13].

Maraton: Minimálně 2 dny [12, 13].

Některé studie ukazují, že měřitelné změny poškození svalů mohou přetrvávat až 4 dny po maratonu, s plným zotavením trvajícím až týden [14].

Výživa po závodě

Anabolické okno (do 30 minut po doběhu)

• Sacharidy: 1–1,5 g/kg tělesné hmotnosti [16].

• Bílkoviny: 10–30 g [17].

Ideální poměr bílkovin a sacharidů je 1:3–4 [18].

Následujících 24–48 hodin

Doplnění glykogenu a oprava svalů.

• Sacharidy: Trojnásobek tělesné hmotnosti v gramech + 100 g za každou hodinu běhu (např. pro 70kg běžce a 3h maraton 400–500 g sacharidů).

• Bílkoviny: 1–1,5 g/kg tělesné hmotnosti denně.

Tohoto množství lze dosáhnout 2–3 běžnými jídly s důrazem na sacharidovou přílohu.

Kofein a regenerace

2 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti po doběhu může urychlit při vhodné stravě zotavení [19]. Vliv kofeinu na regeneraci je stále předmětem výzkumu [20].

Hydratace

U delších běhů ztrácíme poměrně dost elektrolytů a ty musíme doplňovat. Pot je hypotonický, přesto během maratonu přicházíme až o 5 g sodných iontů, podobné množství chloridu a nezanedbatelné množství draselných iontů. Doporučuji hezký přehledový článek o pitném režimu ve sportu, který je určen laické veřejnosti a je psaný česky. Další studijní materiál: rozcestník.

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1073%2Fpnas.0903485106

[2] https://doi.org/10.14814%2Fphy2.12648

[3] https://doi.org/10.5114%2Fbiolsport.2017.63732

[4] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0180840

[5] https://doi.org/10.1097/jsm.0000000000000940

[6] https://doi.org/10.3390%2Fsports7050127

[7] https://iris.who.int/handle/10665/311664

[8] https://www.thieme-connect.de/prod

[9] https://doi.org/10.1046/j.1365-2796.2003.01122.x

[10] https://doi.org/10.1016/S0140-6736(05)67853-1

[11] https://www.sciencedirect.com/topics/medicine-and-dentistry/cohort-analysis.

[12] https://doi.org/10.1038/s41598-020-67884-9

[13] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0207313

[14] https://doi.org/10.1519/jsc.0000000000003167

[15] https://doi.org/10.3389/fphys.2023.1117687

[16] https://doi.org/10.1016/j.jada.2009.01.005

[17] https://doi.org/10.1249/mss.0000000000000852

[18] https://doi.org/10.1186%2F1550-2783-5-17

[19] https://doi.org/10.1123/ijsnem.2017-0342

[20] https://doi.org/10.1007%2Fs40279-019-01101-0

[21] https://www.ais.gov.au/nutrition/supplements

[22] https://doi.org/10.1016/j.ceca.2012.03.003

Další texty:

Detailní info renomovaného Australského institutu sportu [21] nebo obsáhlé review o sportovní výživě [17].

• Pitný režim https://www.sportvitalpro.cz/wp-content/uploads/2022/05/nordig_2021_pitny_rezim.pdf

• Hormeze kniha ZELENKA, Jaroslav. Nečekaný lék. Brno: CPress, 2015. ISBN: 978-80-264-0813-0

• Běžecká literatura DVOŘÁK, Aleš. Za hranicemi vytrvalosti - Praktická biochemie výživy, sportu a vytrvalostního výkonu. Nakladatelský dům Grada, 2025. ISBN 978-80-271-5666-5.

• Učebnice ultramaratonu KOOP, Jason. Základy ultramaratonského tréninku. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 978-80-204-4231-4