Etické a právní aspekty lékařské genetiky

Z WikiSkript

Genetika přímo nebo nepřímo zasahuje do lidské reprodukce, hrozí však různé formy jejího zneužití. Není konsensus v prioritě práv různých subjektů (např. právo nenarozeného dítěte na život proti právu rodičů odmítnout narození postiženého dítěte). Zprávního hlediska je rozhodující, že naše právo považuje plod za součást těla matky a za právní subjekt teprve živého novorozence (tj. v ČR má při volbě diagnostických a preventivních postupů v těhotenství rozhodující slovo matka).

Lékařské tajemství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

„Údaje o zdravotním stavu, výsledcích genetického vyšetření i rizicích mohou být sdělovány dalším osobám jen se souhlasem klienta.” Platí zákaz sdělování informací bez souhlasu klienta (pacienta) zaměstnavateli a pojišťovně.

Právo pacienta být informován či neinformován[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Genetická konzultace je dobrovolná. Každý pacient má právo žádat o vyšetření a získat veškeré informace o svém zdravotním stavu, ale má právo je i odmítnout („právo vědět nebo nevědět“). V praxi to znamená pro konzultujícího povinnost klienta v plné míře informovat o zjištěných skutečnostech a stejně respektovat, pokud vyšetření odmítá nebo si nepřeje znát výsledky vyšetření. Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popř. členy jeho rodiny, o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče.

Zákon požaduje pro lékařské úkony tzv. poučený souhlas pacienta; u náročnějších vyšetření se doporučuje písemný souhlas pacienta (pozitivní revers). V genetice jde hlavně o invazivní metody prenatálního vyšetření plodu a presymptomatickou diagnostiku DNA. Odmítá-li pacient doporučované vyšetření: vyžádá se negativní revers = písemné prohlášení pacienta, že ač o významu vyšetření byl informován, vyšetření neakceptuje.

Umělé ukončení těhotenství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na žádost těhotné je možná interrupce do 12. týdne gravidity, pokud tento výkon není z nějakého hlediska kontraindikován. Není součástí zdravotní péče, pokud se nejedná o zdravotní (genetické) indikace. Po uplynutí 12 týdnů gravidity lze uměle přerušit těhotenství jen je-li:

  • ohrožen život ženy;
  • prokázáno těžké postižení plodu;
  • plod neschopen života;
  • svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do 24. týdne gravidity.

Nikdo ze zdravotníků nesmí být nucen spolupracovat na ukončení těhotenství

Etické problémy molekulární genetiky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • molekulární genetika a DNA diagnostika sice přinesly výrazný pokrok, avšak zároveň se prohloubily problémy se zachováním lékařského tajemství;
  • DNA analýza může např. jen potvrdit nebo vyvrátit klinickou diagnózu, nebo u chorob s pozdní manifestací a možností prevence a časné léčby je zájem o vyšetření soustředěn na presymptomatickou diagnózu – zde ve zvýšené míře platí dodržení lékařského tajemství.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]