Etické a právní aspekty lékařské genetiky
Genetika přímo nebo nepřímo zasahuje do lidské reprodukce, hrozí však různé formy jejího zneužití. Není konsensus v prioritě práv různých subjektů (např. právo nenarozeného dítěte na život proti právu rodičů odmítnout narození postiženého dítěte). Z právního hlediska je rozhodující, že naše právo považuje plod za součást těla matky a za právní subjekt teprve živého novorozence (tj. v ČR má při volbě diagnostických a preventivních postupů v těhotenství rozhodující slovo matka).
Lékařské tajemství[edit | edit source]
„Údaje o zdravotním stavu, výsledcích genetického vyšetření i rizicích mohou být sdělovány dalším osobám jen se souhlasem klienta.” Platí zákaz sdělování informací bez souhlasu klienta (pacienta) zaměstnavateli a pojišťovně.
Lékařské tajemství je povinná mlčenlivost. Pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli při výkonu svého povolání. Cílem je ochrana důvěry lidu k ošetřujícím lékařům i ke zdravotnickým řazením. Touto povinností se snažíme chránit oprávněné zájmy občanů i zdravotnických pracovníků. Lékařské tajemství se vztahuje na jakoukoliv formu sdělování (písemná sdělení, potvrzení, poskytnutí dokumentace). Výjimky – pokud pracovník sděluje informace se souhlasem ošetřované osoby, je-li sproštěn povinnosti mlčenlivosti nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu a jde-li o sdělování skutečnosti, která je zdravotnickým pracovníkům uloženo zvláštními předpisy (oznamovací povinnost). Lékařské tajemství se nevztahuje na sdělení informací rodinným příslušníkům o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování péče. Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas.
Právo pacienta být informován či neinformován[edit | edit source]
Genetická konzultace je dobrovolná. Každý pacient má právo žádat o vyšetření a získat veškeré informace o svém zdravotním stavu, ale má právo je i odmítnout („právo vědět nebo nevědět“). V praxi to znamená pro konzultujícího povinnost klienta v plné míře informovat o zjištěných skutečnostech a stejně respektovat, pokud vyšetření odmítá nebo si nepřeje znát výsledky vyšetření. Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popř. členy jeho rodiny, o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče.
Zákon požaduje pro lékařské úkony tzv. poučený souhlas pacienta; u náročnějších vyšetření se doporučuje písemný souhlas pacienta (pozitivní revers). V genetice jde hlavně o invazivní metody prenatálního vyšetření plodu a presymptomatickou diagnostiku DNA. Odmítá-li pacient doporučované vyšetření: vyžádá se negativní revers = písemné prohlášení pacienta, že ač o významu vyšetření byl informován, vyšetření neakceptuje.
Umělé ukončení těhotenství[edit | edit source]
Na žádost těhotné je možná interrupce do 12. týdne gravidity, pokud tento výkon není z nějakého hlediska kontraindikován. Není součástí zdravotní péče, pokud se nejedná o zdravotní (genetické) indikace. Po uplynutí 12 týdnů gravidity lze uměle přerušit těhotenství jen je-li:
- ohrožen život ženy;
- prokázáno těžké postižení plodu;
- plod neschopen života;
- svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do 24. týdne gravidity.
Nikdo ze zdravotníků nesmí být nucen spolupracovat na ukončení těhotenství
Etické problémy molekulární genetiky[edit | edit source]
- molekulární genetika a DNA diagnostika sice přinesly výrazný pokrok, avšak zároveň se prohloubily problémy se zachováním lékařského tajemství;
- DNA analýza může např. jen potvrdit nebo vyvrátit klinickou diagnózu, nebo u chorob s pozdní manifestací a možností prevence a časné léčby je zájem o vyšetření soustředěn na presymptomatickou diagnózu – zde ve zvýšené míře platí dodržení lékařského tajemství.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Etické aspekty genetického testování
- Etika v perinatologii
- Úvod do etiky
- Lékařská genetika
- Vrozené vady
- Prenatální diagnostika
Externí odkazy[edit | edit source]
- Zákon 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství
- Vyhláška 75/1986 Sb. kterou se provádí zákon ČNR o umělém přerušení těhotenství
Zdroj[edit | edit source]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <https://www.stefajir.cz/>.