Gen
Gen je základní jednotka genetické informace (základní jednotka dědičnosti). Je to určitý úsek DNA (sekvence nukleotidů) na chromozomu.
Obecná charakteristika genu[upravit | editovat zdroj]
Gen se může vyskytovat v různých formách, alelách. Soubor všech alel v buňce daného jedince označujeme jako genotyp. Zatímco soubor všech struktur nesoucích genetickou informaci nazýváme genom. Genom člověka je tvořen jaderným genomem a mimojaderným genomem (mitochondriálním). Geny jsou na chromozomech uspořádány lineárně. Konkrétní místo (lokus) genu na chromozomu je neměnné. Geny na jednom chromozomu mohou vytvářet vazebnou skupinu. Součástí genu jsou tzv. exony a introny (při úpravě DNA vystřiženy).
Druhy genu[upravit | editovat zdroj]
Geny můžeme podle funkce rozdělit do dvou základních skupin:
- Strukturní geny, které kódují primární strukturu proteinů s biochemickou, fyziologickou nebo stavební funkcí. A podléhají tedy translaci.
- Geny pro funkční RNA jejichž produkty, na rozdíl od strukturních genů, nepodléhají translaci. Jsou to zejména geny pro tRNA a rRNA (více o tRNA a rRNA na stránce RNA).
Funkce genu[upravit | editovat zdroj]
Jeden gen může podmiňovat vytvoření jednoho konkrétního znaku, tento jev označujeme jako monogenní dědičnost. Determinace jednoho znaku jedním genem se vyskytuje vzácněji než realizace znaku po spolupůsobení většího počtu genů (oligogenní, případně polygenní dědičnost). Častěji je tedy vznik znaku závislý na genových interakcích, tzn., že o konkrétní podobě znaku rozhodují alely více zúčastněných genů. Jiným příkladem mnohotvárnosti genetické informace jsou tzv. genové rodiny. Genová rodina je skupina genů s podobnou sekvencí, které mají stejnou nebo obdobnou biologickou funkci
