Glykoproteinózy

Z WikiSkript

Glykoproteiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Glykoproteiny.
  • jsou bílkoviny, které mají na centrální řetězec kovalentně navázané oligosacharidy
  • váhový podíl sacharidů v molekule je 1% až 85%
  • sacharidové jednotky se na rozdíl od glykosaminoglykanů nestřídají pravidelně
  • mají převážně neutrální charakter
  • velmi častými sacharidy jsou fukóza a sialová kyselina
  • mají různé funkce - například jako antigeny, enzymy
  • jsou standardní součástí membrán, mají katalytické funkce, jsou nositeli imunologické specifity, jsou součástí hlenu a taky extracelulární matrix
  • proteinový nosič je syntetizován na drsném ER, v GA jsou na něj navazovány sacharidy dvojím způsobem:
  1. O-glykosidovou vazbou na OH skupinu Serinu nebo Threoninu proteinu pomocí N-acetylglukosaminu sacharidového řetězce
  2. N-glykosidovou vazbou na NH2 skupinu Asparaginu proteinu pomocí N-acetylglukosaminu, na který byl sacharidový řetězec přenesen z dolicholpyrofosfátového nosiče
  • degradace v lyzosomech endoglykosidasami (fukosidasa, aspartylglukosaminidasa) a exoglykosidasami (galaktosidasa, neuraminidasa, hexosaminidasa, mannosidasa)

Glykoproteinózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zpravidla AR dědičnost
  • příznaky jsou podobné jako u mukopolysacharidos, avšak nedochází ke střádání mukopolysacharidů ani k mukopolysacharidurii
  • v moči jsou přítomny fragmenty glykoproteinů
  • dochází k lysosomální distenzi a sekundárně indukované zvýšené aktivitě lyzosomálních enzymů

Mukolipidosa I (Sialidosa)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Defekt: deficit aktivity alfa-N-acetyl-neuraminidázy (deficit sialidasy)
  • Klinické projevy: podle nástupu a tíže příznaků existuje několik klinických typů – těžká infantilní forma a lehčí pozdně infantilní a adultní formy
    • mezi základní znaky u těžkých forem patří dysmorfie "hurleroidního" typu, dysostosis multiplex, mentální retardace, třešňová skvrna na očním pozadí a zákal rohovky; může být i hepatosplenomegalie, event. postižení ledvin (nefrosialidosa)
    • průvodními projevy dospělé formy jsou myoklonie indukované emocí a pohybem, červená skvrna na očním pozadí a neporušený intelekt; mohou být další neurologické příznaky včetně mírné senzorimotorické periferní neuropatie
  • v moči je zvýšené množství sialyloligosacharidů, které nemusí být detekovatelné u mírnějších forem nemoci s pozdním nástupem
  • Léčba: terapie není dostupná
  • Diagnóza: ML I je potvrzena stanovením deficitu aktivity a-N-acetyl-neuraminidázy v kultivovaných kožních fibroblastech
  • Prenatální diagnostika: v rodinách s enzymaticky prokázanou diagnózou je možná analýzou nativních a kultivovaných choriových klků nebo kultivovaných amniocytů; doplňujícím vyšetřením je analýza ultrastruktury choriových klků

Mukolipidosa II (Inklusní choroba, I-cell disease)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Defekt: mutace lysozomálního enzymu N-acetylglukózaminyl-1-fosfotransferázy vedoucí k sekundárnímu mnohočetnému deficitu lysozomálních enzymů v důsledku jejich chybného transportu (defekt v genu kódujícím enzymový protein)
    • snížení aktivity mnoha lysosomálních enzymů ve tkáních
    • zvýšení aktivity lysosomálních proteinů v extracelulární tekutině (a v plasmě)
  • Klinické projevy: klinicky se rozlišuje typ II s rychlejší progresí a typ III, který je mírnější formou
    • mezi základní znaky typu III patří:
      • pozdně infantilní forma, převažují kostní změny, dalšími charakteristikami jsou trpaslictví, dysmorfie, postižení kloubů a jejich ztuhnutí
      • mozkové funkce bývají postiženy mírně
      • progrese je pomalá a postižení se mohou dožít dospělosti
    • mezi základní znaky typu II patří:
      • hurleroidní vzhled, hrubé obličejové rysy kostní deformity a mírné ztuhnutí kloubů
      • onemocnění vzniká časně a rychle progreduje, časté jsou chlopenní vady - nejčastější příčinou smrti je srdeční selhání (před 4.rokem života)
  • v lyzosomech chybí hydrolasy, hromadí se v nich materiál, což dává vznik inklusním tělískům
  • Léčba: terapie není dostupná
  • Diagnóza: mukolipidóza II a III je potvrzena stanovením deficitu aktivity fosfotransferázy v leukocytech izolovaných z periferní krve, nebo kultivovaných kožních fibroblastech, nebo nepřímo stanovením několikanásobného zvýšení aktivit lysosomálních hydroláz v séru a současného stanovení deficitu těchto hydroláz v kultivovaných kožních fibroblastech
  • Prenatální diagnostika: v rodinách s enzymaticky prokázanou diagnózou je možná analýzou supernatantu plodové vody a kultivovaných amniocytů nebo kultivovaných choriových klků

Mannosidosa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Defekt: eficit kyselé α-mannosidasy
  • Klinické projevy: výrazná dysmorfie obličeje, psychomotorická retardace, hepatosplenomegalie, korneální opacity, zákal čočky, skeletální dysplasie, porucha sluchu
    • existuje spektrum klinických příznaků, obvyklé je však dělení na dětskou formu a-mannozidózy (infantilní, typ I) a formu s pozdějším nástupem klinických příznaků (juvenilní – adultní, typ II )
  • v tkáních se akumulují oligosacharidy bohaté na mannózu, které jsou zvýšeně vylučovány močí v charakteristickém spektru
  • Léčba: terapie není dostupná
  • Diagnóza: je potvrzena stanovením deficitu aktivity a-mannozidázy v leukocytech izolovaných z periferní krve, nebo kultivovaných kožních fibroblastech
  • Prenatální diagnostika: v rodinách s enzymaticky prokázanou diagnózou je možná analýzou nativních a kultivovaných choriových klků nebo kultivovaných amniocytů; doplňujícím vyšetřením je analýza ultrastruktury choriových klků

Fukosidosa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Defekt: deficit α-L-fukosidasy
  • Klinické projevy: mezi základní znaky patří neurologická symptomatologie počínající po prvním roce života, hypotonie, psychomotorická retardace, později spasticita, záchvaty a decerebrační rigidita
    • může být i mírná dysmorfie, abnormality skeletu a další známky postižení mezenchymu
    • u mírnějších forem s pozdním nástupem klinických příznaků jsou angiokeratomy
    • tradičně se rozlišují dva klinické fenotypy, těžký infantilní typ I a mírnější typ II
  • ve tkáních se hromadí nízkomolekulární fukokonjugáty, event. i fukoglykolipidy, v moči je oligosacharidurie s charakteristickým spektrem
  • Léčba: terapie není dostupná
  • Diagnostika: fukosidosa je potvrzena stanovením deficitu aktivity a-fukozidázy v leukocytech izolovaných z periferní krve, nebo kultivovaných kožních fibroblastech

Odkazy

Související články

Mukopolysacharidózy

Použitá literatura

  • MURRAY, Robert K., Daryl K. GRANNER a Peter A. MAYES, et al. Harperova BIOCHEMIE. 4. vydání. Jinočany : H+H, 2002. ISBN 80-7319-013-3.
  • HYÁNEK, Josef, et al. Dědičné metabolické poruchy. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1990. s. 342. ISBN 80-201-0064-4.