Hemodynamické zduření mozku

Hemodynamické zduření mozku (swelling, kongesce, turgescence, engorgement, cerebrální hyperémie) je jev provázející úrazy mozku (není to edém – nomenklaturně je pojem zduření mozku nadřazen pojmům „edém“ a „swelling“). Swelling zpravidla předchází rozvoji edému mozku.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Příčinou je ztráta autoregulační schopnosti mozkových cév. Autoregulace zajišťuje konstatní průtok krve mozkem nezávisle na výkyvech krevního tlaku. Ztráta autoregulace vede k rozšíření cévního řečiště hlavně v jeho kapilární a postkapilární části. Tento proces se označuje jako vazoparalýza. Během minut dojde k prudkému vzestupu intrakraniálního tlaku (ICP) vlivem zvýšené cévní náplně a v utlačované tkáni se zhoršuje mozková perfúze, která vede k rozvoji cytotoxického edému. Progrese nitrolební hypertenze může dospět až k život ohrožující herniaci mozku.

Formy[upravit | editovat zdroj]

Swelling můžeme podle rozsahu rozdělit na několik forem:

Generalizovaný swelling postihuje mozek v celém rozsahu. Často provází difúzní axonální poškození.
Hemisférální swelling nacházíme u akutního subdurálního krvácení na straně léze. Výrazně zhoršuje prognózu. Typicky se projeví po evakuaci krvácení, kdy mozek začne zvětšovat svůj objem takříkajíc před očima a vtlačuje se do trepanačního otvoru (historicky označováno jako maligní edém mozku). Abychom předešli této operační komplikaci, operujeme vždy při podezření na swelling z širokého přístupu.
Lokální swelling se vyskytuje vždy v počáteční fázi okolo kontuzního ložiska. V čase přechází v klasický edém.

Z časového hlediska se hemodynamické zduření může vyskytnout

časně (ihned po úrazu),
pozdně (s latencí několika dní).

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Stojí na využití zobrazovacích metod, zejména CT. Je patrná nitrolební hypertenze a denzita mozkové tkáně je zvýšená. Při generalizovaném postižení může být patrná zaniklá gyrifikace na konvexitě hemisfér.