Hygiena v zubní ordinaci
From WikiSkripta
Asepse[edit | edit source]
- soubor preventivních opatření a postupů, které mají zabránit mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí (např. i operačního pole)
- desinfekce rukou operační skupiny
- sterilní oděv operační skupiny (plášť, rukavice, operační čepice, ústní a nosní roušky, operační galoše…)
- desinfekce kůže pacienta
- ochrana operačního pole sterilními rouškami
- příprava sterilních nástrojů a materiálů na operační stolky
- ošetření přívodných šňůr a hadic sterilními plátěnými návleky
- desinfekce místností operačního sálu a desinfekce ovzduší
Desinfekce[edit | edit source]
Fyzikální[edit | edit source]
Var ve vodě[edit | edit source]
- atmosférický tlak, expozice 30 minut, destilovaná voda pod tlakem (princip Papinova hrnce) – 0,1–0,15 MPa, expozice 20 minut
- předměty – kov, sklo, guma, keramika, kamenina, porcelán, textil, termostabilní plasty
Var v oleji[edit | edit source]
- silikonové mazací oleje, 150 °C, 30 minut (!!! páry výbušné !!!)
- pak centrifugace (odstranění přebytečného oleje)
- stomatologické násadce a kolénka (musí se nejprve rozebrat a vyčistit)
- turbíny – sterilizace parou do 135 °C (obsahují plastové součásti)
- ostatní násadce – horkovzdušná sterilizace do 180 °C (celokovové)
Mycí, prací a parní přístroje[edit | edit source]
- teploty nad 90 °C, dodržovat postupy stanovené výrobcem
- UV záření
- germicidní zářiče – přímé a napřímé ozařování prostoru při desinfekci ovzduší
- baktericidní působení – vlnová délka 253,7–264 nm
- jen na povrchu předmětů
- rtuťové vakuové křemíkové lampy
- expozice dlouhodobá (celonoční)
- jiné metody
- filtrace, žíhání, spalování, pasterizace (ohřátí na 60–65 °C po dobu 30 minut, pak ohřátí na 85–90 °C, nebo 134 °C na několik sekund a rychlé zchlazení)
- proudícím horkým vzduchem v sušičkách (110 °C po dobu 30 minut)
Chemická[edit | edit source]
- roztoky nebo aerosoly chemických desinfekčních prostředků stanovené koncentrace
- stanovená doba působení – spektrum účinnosti
- často látky jedovaté (jen omezená koncentrace)
- desinfekce postřikem
- pěna, aerosol
- desinfekce otíráním, omytím nebo ponořením do desinfekčního roztoku po stanovenou dobu (nejčastěji 30 minut), nebo do oschnutí
Fyzikálně-chemická[edit | edit source]
- současné působení fyzikálních a chemických postupů
- paraformaldehydová desinfekce
- desinfekce varem – ve vodě, 60 °C, přísada desinfekčních přípravků v pracích, mycích a čisticích strojích
Látky používané pro chemickou desinfekci:
- anorganické kyseliny – HNO3, HCl, H2SO4
- výjimečně k desinfekci skla a porcelánu (více v průmyslu a veterinární medicíně)
- louhy
- NaOH, KOH 5–10% – čištění a desinfekce vrtáčků (rozpouštějí detritus)
- Ca(OH)2 – bílení stěn, hrubá desinfekce
- organické kyseliny – citronová, octová, mléčná, benzoová (konzervanty v potravinářství)
- peroxykyseliny – peroctová, perpropionová, permravenčí – páry, roztoky, aerosoly
- široké spektrum účinku – mikroby včetně mykobakterií, spory a viry
- 40% kys. peroctová = Persteril
- oxidační prostředky
- peroxid vodíku
- 3% - desinfekce ran
- 6–10% - výplach chobotů v parodontologii
- 30% - endodoncie (Perhydrol)
- manganistan draselný (hypermangan) – 0,1–0,3% - výplachy úst, ošetření kožních lézí
- mýdla – pevná (sodná), mazlavá (draselná) – emulgace a rozpouštění tuků
- mechanické očištění nástrojů a povrchu těla
- baktericidní působení – pronikají do těla mikroorganismů
- desinfekční mýdla – z naftenových kyselin, přídavek desinfekčních látek (hexachlorofenon) – pro chirurgické mytí rukou
- alkohol – odmašťování, obklady, někdy desinfekce rukou
- halogeny – chlorové a jodové přípravky
- chlorové přípravky – chlorové vápno, chloraminy, chlorseptol
- obsah solí HClO – rozkládá se ve vodě – kyslík ve stavu zrodu
- účinnost rychle klesá (za 60 minut již neúčinné)
- desinfekce prádla a nádob, v prášku na výlevky, aerosol k desinfekci vzduchu
- chlorseptol – 0,25–0,5% – desinfekce rukou, desinfekce gumových rukavic a drénů
- jodové přípravky
- jodová tinktura – 5% lihový roztok
- jodofory – komplexní sloučeniny, velké spektrum účinnosti, méně alergií
- Jodisol – desinfekce kůže a sliznic, 1:20 ke kloktání a výplachům úst
- Jodonal – povrchová a hrubá desinfekce
- sloučeniny kovů – Hg a její sloučeniny, Ag, Sn
- rtuť – anorganické sloučeniny se nepoužívají (toxicita)
- organické sloučeniny – méně toxické, ale i méně účinné
- Famosept Super
- 1% roztok phenylhydrargyrum boricum
- uchovávání sterilních nástrojů, desinfekce sliznic, vyplachování ran, desinfekce rukou
- aldehydy
- široké spektrum účinnosti – bakterie, plísně, viry, spory (v dostatečné koncentraci)
- nevýhody – dráždivost, ostrý zápach
- formaldehyd – bezbarvý plyn charakteristického štiplavého zápachu
- 36–40% vodný roztok = formalín
- 2–20% - hrubá desinfekce
- součást roztoků k ukládání nástrojů a povrchových desinfekčních roztoků
- páry – desinfekce textilu, umělých hmot, přístrojů (v uzavřených komorách)
- tablety, gely – do kazet s drobnými nástroji (uvolňují plynný CH2O)
- glutaraldehyd – 2% – dobrý a rychlý účinek na vegetativní formy mikrobů
- delší expozice – i spory
- 3% – účinný i na virus hepatitidy
- dekontaminace endoskopů a jiných přístrojů
- 1–2% roztok + Na2CO3 – desinfekce otisků při expozici 10 minut (algináty)
- cyklické sloučeniny – fenolové a kresolové přípravky, halogenové a difenylderiváty
- účinek lze zvýšit kombinací s alkoholem, některými organickými sloučeninami, mýdlem
- fenol – součást roztoků k ukládání nástrojů
- Chlumského roztok (solutio fenoli comphorata) – desinfekční vložky do kořenových kanálků, napouští se jím mulové drény
- povrchově aktivní látky
- anioaktivní (karboxylová mýdla, sulfonátové detergenty)
- katioaktivní (kvartérní amoniové sloučeniny)
- amfotermní
- neiontogenní
- germicidní, nejsou virocidní a sporocidní
- nemají se kombinovat s mýdlem a silně oxidujícími látkami
- Ajatin – kvarterní amoniová báze s vysokým fenolovým koeficientem
- dodává se jako 10% roztok a příslušně se ředí
- 0,5–1% – povrchová desinfekce kůže, výplachy a ukládání nástrojů
- Ajatin tinktura = 1% lihový roztok
- desinfekce operačního pole
- Septonex
- při chemické desinfekci se často přidává uhličitan sodný
- usnadnění vnikání desinfekčních látek do těla mikroorganismů
- urychluje desinfekční proces
- zvyšuje především baktericidní účinek mýdlové vody a sublimátu
- užívá se ve 2% roztoku
Sterilizace[edit | edit source]
Fyzikální[edit | edit source]
Parní sterilizace[edit | edit source]
- sterilizace nasycenou párou pod tlakem, nejspolehlivější, dnes nejpoužívanější
- Autokláv
- tlakový kotel s dvojitou stěnou, těsné, šrouby uzavíratelné víko
- připojen přes redukční ventil na centrální rozvod páry, nebo na vlastní zařízení na výrobu páry (při vytápění elektricky nebo plynem)
- teploměr, tlakoměr, odvzdušňovací ventil
- vnitřní prostor připojen na vakuové odsávání
- měřící zapisovací zařízení – kontrola provozu
- příprava nástrojů určených ke sterilizaci:
- kontejnery a kazety s perforovanou stěnou nebo víkem (otvory se uzavírají posuvnou manžetou po ukončení sterilizace)
- Lukasterik – obal z nízkotlakého polyetylenu nebo papíru
- do něj se nástroje zataví nebo zabalí
- provoz:
- doba vyhřívací
- doba vyrovnávací – vpouštění páry do sterilizačního prostoru se současným odsáváním vzduchu
- doba sterilizační (expozice) – stanovena u každého přístroje pro příslušné hodnoty tlaku a teploty a pro různé materiály
- doba sušení
- teplota tlak přetlak expozice
°C kPa bar kPa bar min 121 205 2,05 105 1,05 20 134 304 3,04 204 2,04 10
Horkovzdušná sterilizace[edit | edit source]
- využívá účinků horkého suchého vzduchu při určitých parametrech
- jednoduchost zařízení a obsluhy
- bezpečné výsledky
- nutné dosáhnout vyšších teplot
- delší expozice
- nástroje:
- kovové, skleněné, porcelán, keramika, kamenina
- nelze sterilizovat – textil, guma, buničina (poškozují se teplem)
- Horkovzdušné sterilizátory – dobře izolované tepelné skříně o objemu 30–400 l
- vestavěný ventilátor pro řízenou cirkulaci vzduchu
- vnitřní prostor – elektrické vyhřívání (řízeno regulovatelným termostatem, vnější kontrola teploměrem umístěným vně přístroje)
- teplota – 50–200 °C
- expozice – nepřímo úměrná teplotě
- závislá na kvalitě a množství sterilizovaného materiálu
- empiricky stanovena pro každý typ přístroje
- započítává se do ní i čas potřebný pro zchladnutí nástrojů na 80 °C
teplota expozice (min) 160 °C 60 170 °C 30 180 °C 20
- využívá se hlavně po skončení pracovní doby (časová náročnost)
- dnes méně používané, nahrazovány autoklávy
Radiační sterilizace[edit | edit source]
- využívá účinků ionizujícího záření (sterilizace za studena)
- elektromagnetické vlny, gama paprsky, ultratvrdé rentgenové paprsky
- zdroj záření = izotop kobaltu 60Co
- výrobky mohou být neprodyšně uzavřeny v obalech z umělých hmot
- není nutné odčerpávat vzduch
- ekonomicky nákladné
- náročná bezpečnostní opatření
- hlavně v průmyslu – sterilizace jednorázových předmětů (injekční jehly, stříkačky…)
Sterilizace plazmou[edit | edit source]
Chemická[edit | edit source]
- využití – sterilizace materiálů z plastických hmot, které nesnášejí vysoké teploty (implantační protézy…)
- formaldehydová sterilizace
- formaldehyd v podtlakovém přístroji za daných parametrů, teplota 60–80 °C
- ethylenoxidová sterilizace
- ethylenoxid – v tekuté (pod 10,7 °C) a plynné formě
Hygiena rukou[edit | edit source]
- ruce jsou nejdůležitějším prostředníkem při přenosu infekce !!!
- mikrobiální flóra
- tranzitorní – ulpí na povrchu při dotyku infikovaných předmětů
- zneškodní se běžným mytím rukou
- rezidentní (stálá) – v hloubce kůže, ústí mazových a potních žláz
- běžným mytím rukou se zneškodní jen částečně
- tranzitorní – ulpí na povrchu při dotyku infikovaných předmětů
Mytí rukou[edit | edit source]
- odstranění nečistot za použití tekutých mýdel a vody po dobu 30 sekund
- osušení – ručník na jedno použití
Hygienické mytí rukou[edit | edit source]
- odstranění nečistot a částečně i tranzitorní flóry před chirurgickou desinfekcí rukou
- mytí rukou včetně předloktí tekutým mýdlem s desinfekční látkou 1–2 minuty
- alkoholové desinfekční prostředky, oplach pitnou vodou
- osušení sterilním ručníkem
- mytí rukou včetně předloktí tekutým mýdlem bez desinfekční látky 2 x 5 minut za použití sterilního kartáčku, oplach pitnou vodou, osušení sterilním ručníkem
Hygienická desinfekce rukou[edit | edit source]
- odstranění přenosné tranzitorní flóry
- provádí se po mikrobiální kontaminaci rukou
- ponoření rukou do desinfekčního prostředku, po stanovené době oplach pitnou vodou, osušení sterilní rouškou
- alkoholový přípravek – vtírání do suchých rukou po stanovenou dobu, neoplachovat
- po opakované desinfekci se ruce ošetří regeneračním krémem
Chirurgická desinfekce rukou[edit | edit source]
- odstranění tranzitorní mikroflóry, blokování flóry rezidentní ve vnitřních vrstvách pokožky
- klasický postup (chirurgické mytí rukou)
- ruce se včetně předloktí omývají 2 × 5 minut za použití sterilního kartáčku, během mytí se oplachují pitnou vodou
- osušení rukou sterilní rouškou
- omývání rukou 70% alkoholem po dobu 3 minut (Sterilium Sagrosept, Deladerm…)
- ponoření rukou na 1 minutu do desinfekčního roztoku (Jodonal, Chloramin…)
- osušení sterilní rouškou
- rychlý postup (zkrácené mytí rukou)
- ruce včetně předloktí se myjí teplou vodou a mýdlem po dobu 1 minuty za použití sterilního kartáčku, opláchnou se pitnou vodou a osuší sterilní rouškou
- ponoření rukou do desinfekčního roztoku na dobu 2−3 minut
- oplach rukou destilovanou vodou
- znovu ponoření rukou do desinfekčního roztoku po dobu 2−3 minut
- osušení sterilní rouškou
- postup při použití alkoholových desinfekčních přípravků
- hygienické mytí rukou a předloktí tekutým mýdlem s desinfekčním účinkem a vodou po dobu 1–2 minut (popř. použít sterilní kartáček na lůžka nehtů)
- desinfekční mýdla – C40, Triformin Mehaso, Primasept M, Lamyderm…
- důkladné osušení rukou sterilní rouškou
- působení alkoholovým desinfekčním přípravkem, který obsahuje látku s reziduálním působením doporučenou k chirurgické desinfekci rukou
- množství roztoku doporučené výrobcem se opakovaně vtírá do pokožky rukou a předloktí po stanovenou dobu (obvykle 2 x 2,5 minuty)
- ruce by měly být vlhké po celou dobu působení (tj. 5 minut)
Rukavice
- nutné vyměňovat rukavice s každým pacientem (vyšetření, ošetření)
- tomu předchází hygienická desinfekce rukou
- chirurgické výkony – chirurgické mytí rukou, natažení sterilních rukavic
Obecné zásady hygieny provozu ve stomatologických provozech[edit | edit source]
Stomatologické pracoviště je místem se značným rizikem přenosu infekce, jelikož dochází ke kontaktu nechráněných rukou lékaře s ústy pacienta, vdechování infekčního aerosolu etc.
Dekontaminace ploch a prostředí ordinací a operačních sálů[edit | edit source]
- důkladná mechanická očista a desinfekce
- dvouetapová
- jednoetapová – prostředky s čisticí a desinfekční účinností, popř. kombinace desinfekčních přípravků s detergenty (Persteril, Chloramin B – kombinace s Jar, Pur, Corona, Sapon…)
- desinfekční přípravky – účinnost proti bakteriím, kvasinkám, virům
- Povrchy – dekontaminace – otření rouškou, proplachem, postřikem
- v záznamech – ošetřovaná plocha (úsek), způsob ošetření, desinfekční prostředek, četnost provádění dekontaminace
- malování – 1× ročně mimo provoz zařízení
- stavební práce – za provozu zakázána
- Ovzduší
- fyzikální metody (větrání, UV záření (germicidní lampy), klimatizace…)
- chemické metody (formalin, Persteril) – nedoporučuje se – toxicita, dráždivost, zápach
- Odsávací zařízení
- k odsávání slin, krve, aerosolu… + narkotizační přístroje
- proplachování hadic a zařízení teplou vodou s detergentem po každém pacientovi
Úklid[edit | edit source]
- frekvence dle pracoviště (charakter výkonů) – vyhláška MZ ČR č. 440/2000 Sb.
- denně ve všech prostorách, vlhkým způsobem
- prostory pro invazivní zákroky (operační sály) – před začátkem operačního programu a po každém pacientovi
- pomůcky zvlášť vyčleněny jen pro tyto účely, skladování na určeném místě
- desinfekční prostředky v kombinaci s detergenty
Ošetření použitého prádla[edit | edit source]
- použité prádlo do obalů z nepropustných materiálů
- praní – upraveno programem
- termodesinfekce (praní při 90 °C po dobu 10 minut)
- chemodesinfekce (praní s desinfekčním prostředkem)
- sušení – minimálně 140 °C
- žehlení – minimální teplota 150 °C
- skladování – vyčleněné prostory chráněné před kontaminací (hlavně aerosoly)
Nakládání s odpadky[edit | edit source]
- upravuje zákon o odpadech č. 125/97 Sb.
- specifický (kategorie N – nebezpečný odpad)
- likvidace ve spalovnách s dohořívací komorou a čištěním kouřových plynů
- dekontaminace ve schválených přístrojích, poté likvidace jako nespecifický odpad
- nespecifický (kategorie komunálních a ostatních odpadů O – odpad neznečištěný škodlivinami)
- sbírat a třídit v místě vzniku do vhodných obalů – uzavíratelné a nepropustné
- jednorázové stříkačny a jehly – likvidace vcelku bez ručního oddělování, po znehodnocení se uloží do pevné plastové nádoby – označeno místo vzniku a druh odpadu
- zdravotnický odpad – odstraňován denně
- likvidace amalgamu !!! – nutné používat odlučovač amalgamu
- sedimentační – odpadová voda protéká vícekomorovou nádobou s filtry, které tvoří skleněné kuličky nebo keramsit (zvětšují sedimentační plochu), účinnost – přes 95 %
- centrifugační – ve dvoustupňovém systému se těžká hmota amalgamu odstředí a ukládá do sběrného kontejneru, účinnost – 97 %, signalizační zařízení (provoz, náplň kontejneru, závady…)
- odpad suchého amalgamu (přebytky, odpad po namíchání před aplikací), ukládá se do nádob s desinfekčním roztokem
Hygienické ošetření nářadí a nástrojů[edit | edit source]
- všechny nástroje určené pro manipulaci v dutině ústní musí být sterilní !!!
- při ošetření, uchovávání a manipulaci s instrumentáriem v ordinaci
- předsterilizační příprava – odstranění mikroorganismů, které ulpěly na předmětech:
- desinfekce – ponoření do desinfekčního prostředku s virucidní účinností, dodržet stanovenou koncentraci a dobu expozice
- mechanická očista – voda, saponáty, mýdla, kartáčky
- opláchnutí – pod tekoucí pitnou vodou
- sušení – místo, kde nehrozí riziko vzdušné kontaminace
- kompletování a balení – balení sad a souprav, jednorázové papírové, polyamidové a kombinované obaly (+ procesorový test)
- sterilizace
- nejčastěji sterilizace horkou nasycenou parou pod tlakem (autoklávy)
- malokapacitní sterilizátory (Larioclave, Euroclave, Statim, Omega, Instaclave, Faro…)
- kratší expoziční doba, nižší sterilizační teploty → šetrnější vůči stomatolog. pomůckám
- novodobé přístroje – poststerilizační sušení – sterilizace balených nástrojů, výstup na tiskárnu – monitorování sterilizačních cyklů, digitální panely – snadné ovládání a sledování průběhu cyklu
- vyšší stupeň desinfekce
- termolabilní pomůcky, přístroje s optikou (nelze sterilizovat při vysokých teplotách)
- dekontaminace – jako předsterilizační příprava
- desinfekce – ponoření přístroje do virucidního přípravku dané koncentrace na danou dobu, oplach sterilní destilovanou vodou
- uložení do kazet či jiných obalů
- při manipulaci dodržovat podmínky asepse (nevystavovat riziku vzdušné kontaminace)
- přípravky – Sekusept forte, Cidex, Gigasept FF, glutaraldehyd + 0,3% NaHCO3…
Stomatologické nástroje a jejich ošetření:
- Nástroje se po použití ponoří do desinfekčních van a dóz s desinfekčním roztokem (obvykle 2–3%, expozice 30–60 min – dle výrobce).
- Opláchnou se pod tekoucí vodou, popřípadě mechanicky očistí.
- Opět se vloží do desinfekčního roztoku na 15 minut.
- Opláchnou se pod tekoucí vodou a osuší.
- Promažou se zámky kleští olejem, nabrousí ostré nástroje, kyrety, scalery…
- Zabalí se do sterilizačních sáčků nebo kazet.
Exspirační doba nástrojů v kazetách či dózách je 24 hodin, nástrojů volně uložených (v sáčku) je 6 dní. Chráněný materiál (v zatavených sáčcích) má expirační dobu 12 týdnů.
Očištění preparačních násadců:
- bezprostřeně po ošetření – vnější desinfekce koncovky
- zevní očistění mulem a kartáčkem
- rozebrat koncovku, očistit vnitřek – čistící a mazací spreje
- turbíny a rychloběžné násadce – po 30 min.provozu (2–3 × denně)
- běžné a redukční násadce – po 60 min.provozu (1 × denně)
- provozní zkouška – vytěsnění přebytečného oleje, pozvolné spuštění koncovky z minimálního do maximálního provozu (5–10 s)
- vrtáčky, brousky, kořenové nástroje
- po použití – 10–15 minut do neředěného desinfekčního roztoku
- oplach pod tekoucí vodou
- mechanická očista – UZ čistička, jemný kartáček
- oplach pod tekoucí vodou
- osušení
- balení do sterilizačních sáčků, misek…
Přehled[edit | edit source]
- po dekontaminaci
- důsledně dodržovat občanskou čistotu ve všech provozních místnostech stomatologického zařízenívytírat všechny místnosti 1 x denně vodou s desinfekčním prostředkem – sanitární úklid
- otírat zařízení a nářadí utěrkou namočenou v desinfekčním roztoku – nábytek, křeslo, unit, na konci a hlavně na začátku ordinace
- snímatelné koncovky – desinfikovat, očistit, sterilizovat vhodným způsobem v přístrojích
- nesnímatelné koncovky – mechanicky očistit, desinfikovat
- plivátka, výlevky, sifony umývadel zalévat desinfekčním roztokem, popř. zasypávat Chloraminem či Chlorseptolem
- během ordinační doby uklízet unit, křeslo a přilehlé pracovní prostředí (sací hadice a hadice ke koncovkám) mezi jednotlivými pacienty
- použité nástroje dekontaminovat zásadně dvoustupňově (předdesinfekce, mechanická očista, oplach, sušení, kompletování, případně balení do sterilizačních obalů)
- ukládání sterilních nástrojů – uzavřené kazety, kompletace do účelových sad zatavených v obalech či v kazetách
- manipulace se sterilními nástroji – z kazet se vyndávají pouze sterilními podávacími kleštěmi – v toulci s desinfekčním roztokem, ošetřujícímu se podávají na sterilním podnosu překrytém sterilní buničinou
- sterilní pinzetou se vyndávají i vrtáčky, kořenové nástroje…
- kolénka a násadce (vč. turbinových) – sterilizace v olejových sterilizátorech, měnit po každém použití (pouze povrchová desinfekce je nepřípustná !!!)
- součinnost lékaře se sestrou a pacientem – chránění oděvu pacienta jednorázovou papírovou nebo omyvatelnou rouškou, plastový pohárek na vodu na jedno použití, práce lékaře a setry v rukavicích na jedno použití, používání ochranných brýlí nebo štítu před obličejem, hygienické mytí rukou
- sterilní ochranná maska a rukavice – výkony porušující integritu kůže a sliznice, provádějící komunikaci s tělesnými dutinami
- pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu
- odkládat nástroje ihned po skončení výkonu
- prolínání s etickými zásadami ochranně-léčebného režimu
- cíl – odstranit nebo minimalizovat fyzickou a psychickou traumatizaci pacienta při lékařském ošetření
Odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- ĎULÍKOVÁ, Josefa. Dezinfekce a sterilizace. Urologie pro praxi [online]. 2004, roč. 4, s. 173-174, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/uro/2004/04/09.pdf>. ISSN 1803-5299.