Hyperchlorémie
Jako hyperchlorémii označujeme Cl- > 105 mmol/l.
Patogeneze
Hyperchlorémie téměř vždy provází ztrátu sodíku, vody a bikarbonátů a bývá spojena s metabolickou acidózou (MAC). Opačným případem může být iatrogenně navozená hyperchlorémie při nadměrné infuzi 1/1 fyziologického roztoku.
Etiologie
- zvýšený příjem chloridů (nejčastěji společně s natriem při infuzní léčbě NaCl);
- snížené vylučování chloridů obvykle spolu se sníženým vylučováním natria (kardiální insuficience, renální insuficience);
- hyperchloremická acidóza beze změny v celkové bilanci chloridů.
Nález hyperchloremické acidózy musí vždy upozornit na možnost renální tubulární acidózy a dále se vyskytuje při průjmech spolu s hypernatremií a hypokalemií (je převaha ztrát vody).
Klinický obraz
Nadbytek chloridů nemá vlastní klinické projevy.
Terapie
Hyperchlorémie se upraví léčbou základní poruchy, zřídka si stav vyžádá omezení příjmu chlóru a zvýšení vylučování podáním diuretik.
Odkazy
Zdroj
- HAVRÁNEK, Jiří: Dysbalance chloru. (upraveno)
