Hyperchlorémie

Z WikiSkript

Jako hyperchlorémii označujeme Cl- > 105 mmol/l.

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hyperchlorémie téměř vždy provází ztrátu sodíku, vody a bikarbonátů a bývá spojena s metabolickou acidózou (MAC). Opačným případem může být iatrogenně navozená hyperchlorémie při nadměrné infúzi 1/1 fyziologického roztoku.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zvýšený příjem chloridů (nejčastěji společně s natriem při infuzní léčbě NaCl);
  • snížené vylučování chloridů obvykle spolu se sníženým vylučováním natria (kardiální insuficience, renální insuficience);
  • hyperchloremická acidóza beze změny v celkové bilanci chloridů.

CAVE!!! Nález hyperchloremické acidózy musí vždy upozornit na možnost renální tubulární acidózy a dále se vyskytuje při průjmech spolu s hypernatremií a hypokalemií (je převaha ztrát vody).

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nadbytek chloridů nemá vlastní klinické projevy.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hyperchlorémie se upraví léčbou základní poruchy, zřídka si stav vyžádá omezení příjmu chlóru a zvýšení vylučování podáním diuretik.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Jiří: Dysbalance chloru. (upraveno)

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]