Intravaskulární ultrazvuk

Z WikiSkript

IVUS

Intravaskulární ultrazvuk (IVUS) je zobrazovací metodou vyšetření lumen i stěny cév. Využívá se převážně v kardiologii pro vyšetření koronárních tepen. Umožňuje hodnocení velikosti tepen, šíři jejich lumen a charakter ateromových plátů v příčném i podélném řezu. Vedle angiografie je pomocnou metodou, která může někdy lépe hodnotit velikost léze a její vztah k odstupujícím větvím. Je možná i počítačová trojrozměrná rekonstrukce.

IVUS je miniinvazivní metodou využívající miniaturizovanou sondu menší než 1 mm s frekvencí 10-40 MHz. V invazivní kardiologii se obvykle využívají 30 MHz sondy. Provedením se toto UZ vyšetření podobá koronární angioplastice. UZ katetr se zavádí podle vodiče až do periferie vyšetřované tepny.

Využívá se především pro hodnocení angiologicky nejasných lézí, odhad hemodynamické významnsoti stenózy, vedení intrakoronárních intervencí a diagnostiku komplikací. Vyšetření umožňuje mimo jiné hodnotit regresi aterosklerotických plátů po hypolipidemické léčbě, kde je výhodnější než angiografie.

Data získaná z IVUS lze využít také pro tzv. virtuální histologii, která je založena na detailní počítačové analýze signálu z tkání. V zásadě jsou možné dva přístupy, buď je analyzován radiofrekvenční signál, tedy vysokofrekvenční signál přímo z detektoru, nebo je analyzován výsledný obraz. Informace o pravděpodobné histologii tkáně je do výsledného obrazu kódována barevně, tj. zvýrazněna může být např. fibrózní tkáň zeleně, fibrolipidová žlutozeleně, kalcifikace bíle, nekrózy červeně a média šedě. Toto zobrazení má však četné technické limity a je třeba brát s rezervou.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]