Jizva

From WikiSkripta

Jizva (cicatrix) je výsledkem procesu hojení rány. Jizvy mohou vadit kosmeticky nebo být příčinou funkčních poruch.

O kvalitě jizevnaté tkáně rozhoduje: proces vlastního hojení (per primam/per secundam), uložení rány v čarách štěpitelnosti kůže, charakter rány, typ kůže (silná, tenká, mastná, suchá, potivá), lokalizace rány (obličej, končetiny, trup), rozsah a hloubka postižení, celková onemocnění (endokrinní, imunologická, metabolická), věk (dětství, puberta, stáří), technika šití (typ sutury, kvalita stehu, napětí okrajů rány), způsob krytí rány a její ošetřování a infekce v ráně.

Jizva
Jizva po operaci karpálního tunelu

Nejjemnější jizvy obvykle vznikají po řezných ranách v Langerových liniích štěpitelnosti kůže v obličeji a podbřišku.

Typy jizev[edit | edit source]

keloidní jizva

Jemné hladké jizvy – po pečlivé a přesné sutuře rány, která se hojila bez komplikací a jejíž okolí a okraje nebyly zhmožděny.

Široké jizvy – po ranách šitých pod tahem, nepříznivě uložených, nesprávně ošetřovaných atd.

Žebříčkové jizvy – široce zakládané stehy.

Propadlé jizvy – po špatné adaptaci a nepřesné sutuře hlubokých tkání.

Kontraktury jizev – stahují okolní tkáň. Mohou být příčinou extropií, kontraktur prstů s poruchou funkce.

Plošné jizvy – výsledkem poškození kůže v ploše (např. po popálení, poleptání, opaření).

Postradiační jizvy – plošné s hyperpigmentacemi/depigmentacemi.

Hypertrofické jizvy – výsledek poruch hojení (často po hlubokých popáleninách nebo chemickém poleptání).

Keloidní jizvy – příčina není známa, pravděpodobně vlivy endokrinní (např. thyreopatie), metabolické (diabetes mellitus), napětí rány, reakce na cizí těleso, genetická predispozice. Nejčastěji mezi 12.–25. rokem života. Hlavně na hrudníku, zádech, ramenech, krku ze zadní strany. Tkáň jizvy se rozšiřuje za hranice původního poranění. Často je přítomnost svědění a bolesti.

Léčba[edit | edit source]

U velkých plošných jizev je prováděna transplantace kůže v plné tloušťce. Jizvy s dokonalou adaptací okrajů se léčí pomocí excize. Dále se provádí Z-plastika, která prodlouží kůži v potřebném směru. Na hypertrofické a keloidní jizvy se aplikuje speciální mast, aplikují se kortikoidy či pláty se silikonovým gelem, také se provádí laserová. V terapii rovněž využíváme různé masáže atd.


Odkazy[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.