Jizva

Z WikiSkript

Jizva (cicatrix) je výsledkem procesu hojení rány. Jizvy mohou vadit kosmeticky nebo být příčinou funkčních poruch. O kvalitě jizevnaté tkáně rozhoduje:

Jizva
Jizva po operaci karpálního tunelu
  • proces vlastního hojení (per primam / per secundam);
  • uložení rány v čarách štěpitelnosti kůže;
  • charakter rány;
  • typ kůže (silná, tenká, mastná, suchá, potivá);
  • lokalizace rány (obličej, končetiny, trup);
  • rozsah a hloubka postižení ;
  • celková onemocnění (endokrinní, imunologická, metabolická);
  • věk (dětství, puberta, stáří);
  • technika šití (typ sutury, kvalita stehu, napětí okrajů rány);
  • způsob krytí rány a její ošetřování;
  • infekce v ráně.

Obecně: nejjemnější jizvy vznikají po řezných ranách v Langerových liniích štěpitelnosti kůže v obličeji a podbřišku.

Typy jizev[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

keloidní jizva

Jemné hladké jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Po pečlivé a přesné sutuře rány, která se hojila bez komplikací a jejíž okolí a okraje nebyly zhmožděny.

Široké jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Po ranách šitých pod tahem, nepříznivě uložených, nesprávně ošetřovaných atd.

Žebříčkové jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Široce zakládané stehy.

Propadlé jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Po špatné adaptaci a nepřesné sutuře hlubokých tkání.

Kontraktury jizev[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Stahují okolní tkáň. Mohou být příčinou extropií, kontraktur prstů s poruchou funkce.

Plošné jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Výsledkem poškození kůže v ploše (např. po popálení, poleptání, opaření).

Postradiační jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Plošné s hyperpigmentacemi / depigmentacemi.

Hypertrofické jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Výsledek poruch hojení (často po hlubokých popáleninách nebo chemickém poleptání).

Keloidní jizvy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příčina není známa – vlivy endokrinní (např. thyreopatie), metabolické (diabetes mellitus), napětí rány, reakce na cizí těleso, genetická predispozice. Nejčastěji mezi 12.–25. rokem života. Hlavně na hrudníku, zádech, ramenech, krku ze zadní strany. Tkáň jizvy se rozšiřuje za hranice původního poranění. Často je přítomnost svědění a bolesti.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Excize jizvy s dokonalou adaptací okrajů.

Transplantace kůže v plné tloušťce (u velkých plošných jizev).

Z-plastika (prodloužení kůže v potřebném směru).

U hypertrofických a keloidních jizev masáže, aplikace speciálních mastí, aplikace kortikoidů, pláty se silikonovým gelem, laserová terapie.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.