Jodurie

Z WikiSkript

Úvod[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přísun jódu do organismu člověka musí být pravidelný a v nezbytném množství během celého života. ČR patří ke státům, kde byla všechna opatření k zajištění optimálního příjmu jódu v populaci podniknuta. Při SZU (Státní zdravotní ústav Praha) pracuje skupina odborníků pro řešení jódového deficitu v ČR, každoročně vyhlašuje 6. březen Dnem jódu. Případy závažného nedostatku jódu spojené s rizikem zdravotních poruch jsou v našich poměrech raritní, pozornost se soustřeďuje spíše na sledování souvislostí možného poškození organismu vlivem nadměrného přísunu jódu do organismu. Základním parametrem, který vypovídá o zásobení organismu jódem, je zjišťování jeho koncentrace v moči, tzv. jódurie.

Vhodný analyt pro laboratorní stanovení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vhodným vzorkem pro laboratorní stanovení je ranní moč v množství cca 50 ml. Opakovaným vyšetřováním bylo zjištěno, že právě vzorek odebraný po celonočním klidu a lačnění dosahuje individuálně nejvyšších hodnot jódurie, vzorky odebrané a vyšetřené u téhož jedince s každým dalším močením vykazují vždy nižší a nižší hodnoty jódurie.

Vyšetření není rutinní, jenom některé laboratoře dokáží stanovit jódurii, příkladem vyšetřujících laboratoří je Endokrinologický ústav Praha, Biolab spol. s r.o. Klatovy.

Denní potřeba jódu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Denní potřeba jódu je odlišná v závislosti na věku jedince. U kojenců a malých dětí činí 50–100 µg/den, u dětí a mladistvých 150 µg/den, dospělých 150–200 µg/den, těhotných a kojících 250 µg/den. Jód má v organismu jedinou známou funkci, je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy.

Vylučování jódu z organismu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jodid z potravy je stoprocentně vstřebáván v tenkém střevě. Vylučování jódu ledvinami představuje asi 80–90 % z denního příjmu jódu, daleko méně je vylučován stolicí, potem a dechem. V období laktace je významné množství jódu vylučováno rovněž mlékem.

Jiné možnosti objektivního měření nedostatku jódu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o stanovení velikosti štítné žlázy pomocí zobrazovací metody, sonografickým vyšetřením. Objem štítné žlázy je tím větší, čím menší je přísun jódu do organismu.

Nedostatek jódu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nedostatek jódu ohrožuje lidský organismus od početí po celý život. Dostatečný přísun je nezbytný pro normální látkovou výměnu buněk, růst a vývoj orgánů, brání rozvoji endemického kretenismu i poruše kognitivních funkcí.

Zdroje jódu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Mořské ryby a rybí produkty,
  • mléčné produkty,
  • instantní polévky,
  • kuchyňská sůl je dle normy obohacená jodičnanem draselným (KIO3),
  • multivitamínové preparáty, doplňky stravy např. Kelp.

Hodnocení jódurie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

150–200 µg/l optimální koncentrace
150–250 µg/l v graviditě a při laktaci
≤ 49 µg/l závažný nedostatek jódu
≥ 300 µg/l nadměrná saturace jódem


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOPÁČ, Josef. Lékařská laboratorní diagnostika. 1. vydání. 2004. 815 s. 
  • INFO/2006/18/deklas/JOD/1. Informace Vědeckého výboru pro potraviny ve věci: Jód. Část I.: obvyklý dietární přívod pro populaci ČR. Brno : Státní zdravotní ústav. 2007. Dostupné také z URL <http://czvp.szu.cz/vedvybor/>.
  • JELÍNKOVÁ, A.: Jódurie – objektivní laboratorní parametr dostatečného zásobení lidského organismu jódem ve skupině spolužáků. SOČ 2008/2009.