Kompartment syndrom bérce

Z WikiSkript

Kompartment syndrom je stav, kdy dojde ke zvýšení intramuskulárního tlaku a k následné ischemizaci dané oblasti. Příčiny kompartment syndromu mohou být různé, ve většině případů se ale jedná o posttraumatický stav. V menší míře může docházet k rozvoji syndromu při nezvyklém a dlouhodobém zatěžování svalů s pevnou fascií. Příklad nejčastějšího netraumatického kompartment syndromu je syndrom m. tibialis anterior, známý také jako kompartment syndrom bérce.

Fascie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fascie je typ vazivového pojiva; obalují orgány, svaly, ochraňují a oddělují od sebe jednotlivé struktury, jsou nedílnou součástí pohybového aparátu. Svým uspořádáním a stavbou výrazně napomáhají přenesení svalové kontrakce na kostěné struktury a tím samotnému provedení pohybu. Vlákna fascií jsou orientována ve směru průběhu svalových vláken a také ve směru jejich působení. Součástí struktury fascií jsou také myofibroblasty, buňky, které svojí stavbou a funkcí stojí na pomezí vaziva a hladké svaloviny. Tyto buňky jsou schopné kontrakce; díky nim je možné do jisté míry měnit napětí fascií. [1]

Patologie fascií[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Činností myofibroblastů a jejich tendencí ke zkracování může docházet k retrakci a následnému ztluštění vaziva. Myofibroblasty jsou inervovány vlákny sympatiku, díky čemuž může docházet k retrakci povázky i vlivem nociceptivní aferentace. Jakékoli omezení, zkrácení či trauma fascií ovlivňuje i ostatní měkké tkáně a může tak reflexně omezovat pohyb. V důsledku retrakce fascií může dojít k výraznému zvýšení intramuskulárního tlaku, čímž se rapidně zhorší krevní zásobení utlačované oblasti, dojde tedy ke vzniku kompartment syndromu, kvůli němuž může nastat až ischemie v daném svalu.

Anatomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kostru bérce tvoří 2 paralelně uložené kosti – tibie a fibula. Obě tyto kosti spolu artikulují v proximální i distální části bérce. Nosnou funkci bérce nese především tibie, která je z obou kostí mohutnější, nicméně fibula, vzhledem ke své stavbě (tvoří ji poměrně silný plášť kompaktní kostní tkáně a nepatrná dřeňová dutina) tibii v této funkci významně podporuje. Musculus tibialis anterior se nachází ve ventrální skupině svalů bérce, z těchto svalů je uložen nejmediálněji. Jeho začátek je lokalizován na laterální ploše tibie a přilehlé části vazivové membrana interossea. Ve svém průběh jde kaudálně pod retinacula musculorum extensorum a upíná se na os cuneiforme mediale. Hlavní funkce m. tibialis anterior je dorzální flexe a supinace nohy. [2]

Syndrom m. tibialis anterior[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K rozvoji kompartment syndromu dochází i při přetěžování svalů s pevnou a méně poddajnou fascií, v případě bérce se jedná především o m. tibialis anterior. Pracující sval má zvýšené nároky na prokrvení, tím se zvyšuje celkový objem extracelulární, ale i intracelulární tekutiny a tím i potřeba zvětšení interfasciálního prostoru – do určité míry pokryto elasticitou fascie. Spodinu lůžka m. tibialis anterior tvoří pevná a silná membrana interossea cruris, což do značné míry omezuje možnost zvětšování interfasciálního prostoru při zátěži tohoto svalu.

Projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jako první se při rozvíjejícím kompartment syndromu objevuje bolest ventrální části bérce, která se může šířit až do oblasti nártu. Bolest se zvyšuje při pasivním protažení segmentu, stejně tak i při aktivní kontrakci postiženého svalu. Výrazná bolestivost při dorzální flexi palce a chodidla (jak pasivní, tak i aktivní). Při pokračujícím rozvoji kompartment syndromu dochází k útlaku nervových vláken, pacient má proto poruchy čití (parestézieanestezie v pokročilém stadiu) – cca po 30 minutách trvání ischemie. Dalším projevem je edém končetiny, v pokročilém stadiu dochází až k vyhlazení kožního reliéfu.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Konzervativní terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fasciotomie provedená kvůli compartment syndromu.
Fasciotomie krytá kožním štěpem.

Cílem terapie je především obnovení motility fascií a protažení jejich retrahovaných částí. Při protahování fascií postupujeme dle stejných pravidel jako u jiných měkkých tkání, tedy využíváme fenoménu tání při protahování a posouvání dosažené bariéry směrem k fyziologickému stavu. [1] Myofibroblasty reagují na měkké techniky rychleji než kolagenní vlákna fascií, i proto jsou někdy účinky terapie až překvapivě rychlé a pozitivní. Často kombinujeme s fyzikální terapií: především terapie teplem – dochází k rozvolnění kolagenních struktur a tím k uvolnění napětí fascie

  • u sportovců často přistupujeme preventivně k terapii pomocí kineziotapu
  • v rámci terapie se snažíme omezit pohyb nebo činnost vyvolávající rozvoj kompartment syndromu, případně ji ukončit v okamžiku vzniku obtíží
  • u vrcholových sportovců by toto ale bylo nežádoucí, proto často v těchto případech přistupujeme k operačnímu řešení
  • pro udržení kondice doporučujeme jízdu na kole, tedy aktivitu, při které nedochází k přetěžování m. tibialis anterior [3]

Fasciotomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Operativní řešení kompartment syndromu, během kterého dojde k naříznutí a otevření fasciálních prostor a tím k uvolnění tlaku působícího na sval. Provádí se v celkové anestezii, otevřenou nebo subkutánní cestou. Během tohoto zákroku je možné se orientovat podle zbarvení svalového bříška, kdy svalová vlákna, která jsou zasažena ischemií, jsou výrazně bledší než svalová vlákna s dostatečným prokrvením.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠVEJCAR, Pavel a Martin ŠŤASTNÝ. Moderní fyziotrénink. 1. vydání. Praha : Plot, 2013. ISBN 978-80-7428-183-9.
  • DYLEVSKÝ, Ivan, Rastislav DRUGA a Olga MRÁZKOVÁ. Funkční anatomie člověka. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-681-1.
  • ELIŠKOVÁ, Miloslava a Ondřej NAŇKA. Přehled anatomie. 2. vydání. Praha : Karolinum;Galén, 2009. ISBN 978-802-4617-176.
  • BITNAR, Petr. Měkké tkáně : Fascie. In KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 2. vydání. Praha : Galén, 2000. 664 s. ISBN 978-80-7262-657-1
  • BÁRTOVÁ, Marcela. Kompartment syndrom u poranění bérce a problematika ošetřování z pohledu pacienta. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: Zdravotně sociální fakulta, 2010, 


Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b *BITNAR, Petr. Měkké tkáně : Fascie. In KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 2. vydání. Praha : Galén, 2000. 664 s. ISBN 978-80-7262-657-1
  2. *ELIŠKOVÁ, Miloslava a Ondřej NAŇKA. Přehled anatomie. 2. vydání. Praha : Karolinum;Galén, 2009. ISBN 978-802-4617-176.
  3. *DE VOS, Georffrey. Compartment Syndrome of the Lower Leg [online]. [cit. 2013-11-17]. <https://www.physio-pedia.com/Compartment_Syndrome_of_the_Lower_Leg>.