Koncepce soudně lékařské služby

Z WikiSkript

Definice oboru[upravit | editovat zdroj]

Soudní lékařství jest nauka o použití neboli vynaložení vědomostí a zkušeností lékařských k účelům soudním.

prof. Josef Reinsberg, Nauka o soudním lékařství, Praha, 1896

Postavení oboru ve společnosti[upravit | editovat zdroj]

Soudní lékařství je obor, který je v České republice součástí systému zdravotnictví.

specifické kompetence:

  • zdravotnické: vyplývají ze zařazení oboru do resortu zdravotnictví
  • bezpečnostní: těsná spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, státním zastupitelstvím a soudy

Ústavy a soudně-lékařská pracoviště[upravit | editovat zdroj]

  • Praha: má nejdelší tradici, 3 ústavy FN a tří lékařských fakult UK; Ústav soudního lékařství AČR ÚVN
  • Hradec Králové: založen v 1945, spadá pod FN HK a UK
  • Plzeň: založen v r. 1946, spadá pod FNP a UK
  • České Budějovice: oddělení SL při krajské nemocnici
  • Sokolov: oddělení SL při krajské nemocnici
  • Ústí nad Labem: oddělení SL při krajské nemocnici
  • Pardubice: oddělení SL při krajské nemocnici
  • Liberec: nové oddělení od r. 2013
  • Brno: založeno 1919, součást Lékařské fakulty Masarykovy university
  • Olomouc: po pražském ústavu při 1. LF má nejdelší tradici. Soudní lékařství se zmiňuje zde již v začátcích 19. století. Ústav soudního lékařství a medicínského práva byl založen v r. 1946 a nyní je součástí Lékařské fakulty univerzity Palackého.
  • Ostrava: ústav soudního lékařství při ostravské univerzitě a fakultní nemocnici.

Náplň oboru[upravit | editovat zdroj]

Objasňování vzniku poruchy zdraví z příčin vnitřních či zevních

  • vedoucích ke smrti, tj. smrti přirozené nebo násilné
  • nebo i u živých osob, kde je třeba kvalifikovat závažnost poruchy zdraví.

Rozdělení oboru[upravit | editovat zdroj]

  • Pitvy: pracovní metodou je pitva a zjištění makro- a mikroskopických změn tkání a orgánů vedoucích ke smrti.
  • Soudní lékařství: objasnění souvislostí pitevního nálezu a zjištěných vlivů vnitřních či zevních souvisejících s poruchou zdraví, která vedla ke smrti, ale i posuzování vzniku poruchy zdraví u živých osob a souvislostí s mechanismem vzniku poranění a dalších okolností a dále např. i následků, vzniklých v důsledku utrpěné poruchy zdraví.
  • Právní medicína, medicínské právo: otázky spojené se stížnostmi řešení filozoficko-etických hledisek lékařství, jejich zavedení do právních věd a formulaci v zákonech (např. pro trestný čin ublížení na zdraví musel být nejprve zobecněn pojem poruchy zdraví na základě lékařského vysvětlení závažnosti, zavedení pojmu mlčenlivosti zdravotnického pracovníka, informovaného souhlasu atp.).

Forenzní toxikologie[upravit | editovat zdroj]

Forenzní toxikologie se zabývá účinky chemických látek na zdraví Je nedílnou součástí soudního lékařství:

  • pracuje s lidským biologickým materiálem v případech, kdy je třeba takovou látku v tělesných tekutinách nebo orgánech identifikovat,
  • stanovuje jejich množství ve zkoumaných tělesných tekutinách a orgánech a vyslovuje se o účincích na organismus,
  • zabývá se záchytem nových syntetických drog, o jejichž stavbě a účincích je známo jen málo a navíc, jsou velmi rychle uváděny na „trh“ nové látky.

Hlavní úkoly oboru[upravit | editovat zdroj]

V oblasti zdravotnictví:

  • Poskytování nezbytných podkladů pro hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva na základě zpráv o příčině smrtí, základním onemocnění a úmrtí v důsledku úrazu a intoxikací státní zdravotní správě.
  • provádění pitev: Zák. 372/2011 Sb. a její novela zákon č. 147/2016 Sb.,

Význam pitvy spočívá v podávání pitevních zpráv lékařům zdravotnické záchranné služby, ošetřujícím lékařům v nemocnici nebo praktickým lékařům a slouží tak k ověření správnosti diagnóz a léčby.

  • provádění toxikologických analýz biologických vzorků u osob intoxikovaných neznámou látkou, alkoholem či u osob, které jsou podezřelé, že jsou pod vlivem návykové látky.
  • na základě výsledku toxikologické analýzy lékař-klinik přizpůsobí léčbu otráveného pacienta, nebo soudní lékař určí jako příčinu smrti otravu, vyšetřování krve nebo moče na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u řidičů.

V oblasti součinnosti s orgány policie, státního zastupitelství a soudů:

  • podílí se na objasňování trestných činů, nebo podezření z jejich spáchání, souvisejících se vznikem poruchy zdraví. to se týká osob zemřelých, ale i živých
  • vyšetřovatel PČR nařizuje soudní pitvu
  • soudní lékař podává znalecký posudek o mechanismu vzniku a závažnosti poruchy zdraví. Znalecký posudek je podkladem k právní kvalifikaci poruchy zdraví z hlediska trestního zákoníku a případného udělení trestu

Použitá literatura a odkazy[upravit | editovat zdroj]

HIRT, Miroslav, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. 2015. ISBN 978-80-247-5680-6.

KOLEKTIV ADMINŮ,. Patologie a Soudní lékařství [online]. ©2013. [cit. 2017-02-16]. <www.facebook.com/patologiecz>.

--(vf) - soudní lékařství (diskuse) 16. 2. 2017, 10:36 (CET)