Kongo červeň

Kongo červeň je barva původně používaná v textilním průmyslu, barvení kongo červení je diagnostickým zlatým standardem při průkazu amyloidu.

Chemická struktura

Stručná historie

Kongo červeň poprvé syntetizoval v roce 1883 Paul Bottiger pro Friedrich Bayer Company v Elberfeld jako barvivo pro textilní průmysl. Vlastní pojmenování barvy je záležitostí spíše módní, protože v roce 1884 probíhala v Berlíně konference o západní Africe a tak se tento region dostal do obecného povědomí. Schopnost kongo červeni barvit amyloid popsal v roce 1922 Hermann Bennhold. Protože se bez dalšího zpracování barví ex vivo zdravé i patologické tkáně, ovšem in vivo se ze zdravých tkání barvivo in vivo poměrně rychle vyplaví, používal Bennhold k diagnóze podání barviva nitrožilně. Po vymytí ze zdravých tkání provedl biopsii a vzorky zpracoval metodou zmrazených řezů. Později Bennhold objevil způsob, jakým fixovat kongo červeň pouze v amyloidu i v parafinových řezech a při barvení ex vivo.

Použití v histopatologii

Příprava preparátu

• preparát fixovaný v neutrálním formolu
• zalití do parafínu
• krájení na řezy tlusté 2 – 3 μm
• odparafinování řezů v xylenu
• proplach v lihobenzínu
• oplach destilovanou vodou
• předbarvení hematoxylinem
• propírání pod tekoucí vodou
• naložení do pracovního roztoku (1% kongo červeň + 70% lihobenzín)
• diferencování řezů v 80% lihobenzínu
• odvodnění řadou lihobenzínů
• projasnění v xylenu
• montování

Interpretace

Kongo červeň barví především amyloid. Přibarvují se i další struktury, pro amyloid je charakteristický "jablečně zelený" dvojlom při vyšetření v polarizačním mikroskopu.

Další použití

• Podobně jako amyloid se barví LPS virulentního sérotypu 2a Shigella flexneri.
• Inkubace s kongo červení lze použít jako test vitality kvasinek v suspenzi.

Odkazy

Související články

• Amyloidóza
• Barvení ve světelné mikroskopii
• Zhotovení histologického preparátu

Literatura

• KYLE, R.A.. Amyloidosis: a convoluted story. Br J Haematol. [online]. 2001, vol. 114, no. 3, s. 529-38, dostupné také z <http://www.bloodmed.com/home/hannpdf/bjh2999.pdf>. ISSN 0007-1048. 

• SIPE, J.D. a A.S. COHEN. Review: history of the amyloid fibril. J Struct Biol. [online]. 2000, vol. 130, no. 2-3, s. 88-98, dostupné také z <https://www.researchgate.net/publication/12380967_Review_History_of_the_Amyloid_Fibril>. ISSN 1047-8477. 

• VACEK, Zdeněk. Histologie a histologická technika. Díl 2, Histologická technika. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996. ISBN 80-7013-202-7.