Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Krátkovlnná diatermie

Z WikiSkripta

Zkontrolováno old.png

Krátkovlnná diatermie je metodou, která využívá tepelného efektu vysokofrekvenčního proudu, který prochází tkání. Zdrojem elektromagnetických vln je oscilační obvod napojený na vysokofrekvenční zesilovač. Vysoká frekvence 27,12 MHz s vlnovou délkou 11,06 m zajistí dobrý průchod proudu kůži i ostatními tkáněmi bez interpolárního nebo dráždivého efektu.

Typy elektrod[upravit | editovat zdroj]

K převodu vysokofrekvenční energie na pacienta se používají různé typy elektrod. Při ozařování v kondenzátorovém poli je tělesný orgán mezi dvěma kovovými, dobře izolovanými elektrodami. Při induktivním ohřevu je část těla (nejčastěji končetina) ovinuta několika závity dobře izolovaného kabelu. V gynekologii se pak používají speciální elektrody.

Princip[upravit | editovat zdroj]

Vývinem tepla ve tkáních dochází k rozšíření cévního řečiště, zlepšení výživy tkání, urychlenému vstřebávání výpotků, potlačení bolestí, uvolnění spazmů hladkého svalstva a v případě ozařování větších tělesných partií i k výraznému zvýšení tělesné teploty.

Při aplikaci je důležité dbát na to, aby v cestě vysokofrekvenčním vlnám nestála žádná kovová tělesa v těle (kovové hřeby po operacích kostí, kloubní náhrady) a ani na povrchu těla pacienta (prsteny, řetízky, kardiostimulátory).

Využití[upravit | editovat zdroj]

Využití krátkovlnné diatermie je nejčastěji při léčbě onemocnění pohybového aparátu v chronickém stádiu, bolestech páteře, poruchách prokrvení končetin, při léčbě některých gynekologických nemocích nebo degenerativních onemocnění malých i velkých kloubů.

Aplikace vysokofrekvenčních proudů[upravit | editovat zdroj]

Vysokofrekvenční proudy lze aplikovat kontinuálně nebo pulzně. Při kontinuální aplikaci se používá výkon kolem 300–600 wattů a pacient pociťuje příjemné teplo v okolí elektrod. Při pulzní aplikaci se používá vyšších výkonů, až 1000 wattů. Pacient nemá během aplikace pocit ohřevu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.