Krevní kapiláry, funkce, řízení

Z WikiSkript
Fenestrovaná krevní kapilára slinivky. Uvnitř je erytrocyt. (snímek z elektronového mikroskopu)

Základní informace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kapiláry
Veličina Hodnota Značka / Vzorec
Délka 750 μm l
Průměr 3 μm r
Povrch 14 000 μm2 2 × π × r × l
Povrch včetně venul účastnících se výměny látek 25 000 μm2
Počet kapilár 40 × 109
Celková plocha 1000 m2

Stěna kapiláry je tvořena endotelem, bazální membránou a pouze ojedinělými pericyty. Pericyty mohou regulovat průsvit cévy. V klidu je aktivních pouze 25–35 % kapilár. Kapiláry nejsou rovnoměrně rozloženy po těle (od 300–400 na mm3 v příčně pruhovaných svalech po 2500–3000 na mm3 v myokardu).

Na úrovni kapilár probíhá výměn plynů a látek, stupeň permeability je ovlivněn rozložením endotelu. Rozlišujeme tři typy rozložení:

  • Souvislá endotelová výstelka,
  • Endotel s fenestracemi – prostupný pro vodu a malé hydrofilní molekuly,
  • Nespojitý endotel – plně propustný pro všechny součásti plazmy.

Filtrací plazmy přes stěnu kapilár dochází k tvorbě tkáňového moku.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.