Leiomyoma uteri (preparát)

From WikiSkripta

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail


Leiomyom je jeden z nejběžnějších benigních nádorů dělohy. Dle lokalizace rozlišujeme: submukózní, intramurální a subserózní. Často jsou vícečetné (i přes 10) – uterus myomatosus. Je hormonálně dependentní.

Histologie[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Děloha (preparát).

Příčina[edit | edit source]

Patogeneze[edit | edit source]

Makroskopie[edit | edit source]

Jeví se jako bělavý uzel, tuhé konzistence, na řezu fascikulární úpravy. Někdy pozorujeme dystrofické změny – nekrózy , hyalinizace příp. i kalcifikace.

Mikroskopie[edit | edit source]

Tvoří ho protáhlé či vřetenité buňky s výrazně eozinofilní cytoplasmou, protáhlými doutníkovitými jádry (tupé konce – narozdíl od fibroblastů), tyto bb. tvoří různě propletené snopce. Mitózy nacházíme naprosto výjimečně.

Prognóza a komplikace[edit | edit source]

Leiomyomy (zejm. submukózní) mohou způsobovat mechanickým drážděním nepravidelné (dysmenorrhea) či nadměrné menstruační krvácení (menometroragie). K malignizaci prakticky nikdy nedochází (leiomyosarkomy jsou velmi vzácné a vznikají z myometria de novo). Terapie chirurgicky-embolizace přívodné cévy nebo prosté odstranění nádoru.

Výskyt[edit | edit source]

2/3 žen nad 65 let (může být asymptomatický). Viditelný na sono.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.