Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Lupavý prst

Z WikiSkripta

Změněno.png

Lupavý prst (stenozující tendovaginitida, trigger finger) je běžná příčina bolesti a poruchy funkce v oblasti ruky. Lupavý prst u dospělých je důsledkem uzlovitého ztluštění šlachové pochvy flexoru doprovázeného stenózou 1. anulárního poutka na úrovni metakarpofalangeálního kloubu. Zpočátku dochází k omezení, později k úplnému znemožnění pohybu šlachy flexoru prstu. Nejčastěji se vyskytuje u žen středního věku a postihuje IV., III. prst a palec. Příčina je většinou neznámá, ale může se vyskytnout u revmatických, diabetických a dialyzovaných pacientů.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Pacient přichází s lupáním (přeskakování šlachy) či blokádou prstu při flexi či extenzi. V počátečních stádiích je bolestivost při dosažení plné flexe + krepitace, později „zaskočení prstu“. Ačkoli pacient často lokalizuje obtíže do interfalangeálního kloubu, palpační citlivost a přeskakování (pohyb ztluštělé šlachy) je na dlani nad poutkem A1.

Rekonstrukce šlachových poutek

Terapie[upravit | editovat zdroj]

První metodou je konzervativní terapie, při které může stenozující tendovaginitis spontánně vymizet. Dále můžeme použít extenční dlahu na noc nebo obstřik šlachové pochvy v místě průchodu poutkem kortikoidem s lokálním anestetikem. U obstřiku je úspěch v 60–70 %. Je nutné se vyvarovat aplikace přímo do šlachy kvůli riziku ruptury.

Další možností je operační terapie, která se používá při neúspěchu konzervativní terapie. Při operaci dojde k otevření šlachové pochvy flexoru prstu, aby se v ní mohla šlacha volně pohybovat. Uplatňuje se chirurgické uvolnění poutka A1 v lokální anestezii.

Lupavý palec[upravit | editovat zdroj]

Lupavý palec neboli trigger thumb je častější u malých dětí než u dospělých. U dospělých totiž chybí reaktivní složky zánětu. Nebolestivá flekční deformita interfalangeálního kloubu (bolest a „přeskočení“ při extenzi).

Terapie: pasivní strečink šlachy flexoru palce, noční dlaha, ev. chirurgická (obvykle až ve 4. roce dítěte).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BOWDEN, Gavin, Gavin BOWDEN a Simon THOMAS, et al. Oxford handbook of orthopaedics and trauma. 1. vydání. Oxford : Oxford university press, 2010. ISBN 978-0198569589.
  • DUNGL, P., et al. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0550-8.