Léčba čelistních zlomenin

Lokalizace zlomenin mandibuly a jejich četnost

Léčba sestává z několika na sebe navazujících kroků:

• Repozice – navrácení úlomků do původního postavení, snaha o co nejužší kontakt lomných ploch bez vmezeření měkkých tkání.
• Fixace – zamezení posunu fragmentů ze správné pozice po celou dobu hojení.
• Imobilizace – znehybněním celé kosti zabráníme tvorbě pakloubu a docílíme vzniku pevného kostěného svalku.
• Prevence infekčních komplikací – podávání ATB.
• Funkční rehabilitace – postupné zatěžování, cvičení, přechod k původní stravě.

Repozice

Repozice manuální

V lokální anestezii reponujeme úlomky tlakem prstů. Manuální repozice je vhodná zejména u čerstvých zlomenin.

Repozice ortodontická

Repozice pomocí ortodontických zařízení jako jsou: pryskyřičná patrová deska s Tischlerovým šroubem, skluzná stříška, nákusný blok, peloty, dělená dlaha s pružnými tahy, monoblok,...

Ortodontická repozice je šetrná, pozvolná metoda. Používá se zejména u starších zlomenin, často v případech, kdy selhaly repozice manuální a chirurgické.

Repozice ortopedická

Používáme tzv. váhové extenze, kdy 2 kg závaží zavěšené přes kladku na silonovém vlákně pozvolně sune fragment ventrálně. Další možností je užití elastického tahu ke Kramerově dlaze, která je upevněna na sádrové čelence. Tuto metodu volíme u zastaralých dislokovaných zlomenin.

Repozice instrumentální (chirurgická, krvavá)

Provádí se pod kontrolou zraku, zpravidla po obnažení místa zlomeniny kožní nebo slizniční incizí. Po repozici následuje fixace osteosyntézou. Tato metoda je vhodná při neúspěšné manuální repozici, pro zastaralé zlomeniny nebo zlomeniny chybně srostlé. Instrumentárium: kostní háky, elevatória, kleště,...

Fixace

Prozatímní fixace

Provádí se, není-li možno pacienta ihned transportovat na odborné oddělení, zdravotní stav znemožňuje definitivní fixaci. U jednoduchých zlomenin zubů či čelistí lze použít dlouhodobě.

• Zevní obvazy - náplasťové fixační obvazy, prakový obvaz (na bradu a nos), mulem obalená lopatka ve skusu obvazem upevněna k týlu hlavy, bradová pelota.
• Drátěné vazby:
  • Mezizubní:
    • osmičková,
    • žebříčková,
    • Risdonova ,
    • Stoutova.
  • Mezičelistní:
    • Gilmarova nebo Winterova,
    • Ivyho očková ligatura,
    • Halmošova vazba.

Definitivní fixace

Úlomky definitivně fixujeme bezprostředně po repozici nebo nahrazujeme fixaci provizorní. Je žádoucí, aby dlaha:

• Dostatečně dlouho fixovala úlomky ve správném postavení.
• Pacienta neobtěžovala.
• Nepoškozovala ani nedráždila okolní tkáně.
• Byla čistitelná.
• Byla finančně dostupná.
• Šla snadno zhotovit, nasadit i sejmout.

Možnosti definitivní fixace

• Intraorální drátěná dlaha: Sauerova, Hauptmayerova, Tiegerstedtova rozporná dlaha, Angleův ortodontický oblouk, laboratorně zhotovené pryskyřišné či lité dlahy,...
• Intraorální alveolární dlahy (bezzubé či málo ozubené čelisti):
  • snímací,
  • fixní.
• Extraorální dlahy - speciální hřeby zavedené transkutánně do úlomků.
• Osteosyntéza - chirurgické spojení úlomků pomocí:
  • drátěného stehu,
  • objímky,
  • dřeňového hřebu,
  • kovových plotének,
  • chemických látek - např. kostní tmel, polyuretanová houba, epoxidová pryskyřice,...,
  • visuté fixace,
  • intermaxilárního fixačního šroubu,
  • tahového šroubu.

Odkazy

Použitá literatura

• MAZÁNEK, Jiří. Traumatologie orofaciální oblasti. 2. vydání. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1444-8.