Münchhausenův syndrom

Z WikiSkript

Münchhausenův syndrom (tzv. syndrom Barona Prášila) je duševní porucha. Patří do skupiny tzv. faktitivních (předstíravých) poruch.

Podstatou syndromu je předstírání somatických či psychických obtíží, jehož účel není jasný. Nejčastěji se interpretuje jako jednání s cílem získat roli nemocného a kontakt se zdravotnickým personálem.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Z hlediska četnosti jde spíše o vzácné případy. Ve světové literatuře jsou popsány jednotlivé kazuistiky, několik takových případů se vyskytlo i v České republice.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Může se projevit celou škálou příznaků – od pouhého předstírání bolesti až po přímé navozování chorobných příznaků, které mohou mít letální následky. Typické je obcházení různých zdravotnických zařízení s rozličnými problémy, které nejsou jasně vysvětlitelné provedeným vyšetřením. K předstírání může pacient použít např. přidávání krve do moči, vbodávání jehel do těla, aplikaci nečistot či dokonce fekálií do žíly.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapie není jednoduchá. Porucha má tendenci chronifikovat. Významné jsou psychoterapeutické a farmakoterapeutické přístupy, přičemž léčbu by měl vést zkušený psychiatr. Problémem bývá absence náhledu na potřebnost léčby.

Diferenciální diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nejprve je nutné vyloučit somatické onemocnění.
  • Od simulace se porucha odlišuje tím, že nemá přímý vědomý účel.
  • V úvahu přichází psychotické onemocnění schizofrenního okruhu, zde by se však symptomy spojily se zřejmou poruchou myšlení či vnímání.

Münchhausenův syndrom by proxy (v zastoupení)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je variantou v pediatrii, kdy pečující osoba (nejčastěji matka) předstírá, zesiluje nebo navozuje obtíže u dítěte, pro které pak vyhledá lékařskou pomoc a dožaduje se diagnostické a terapeutické intervence.

Typické znaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Porucha u dítěte je multisystémová, dlouhotrvající, neobvyklá nebo vzácná.
  • Symptomy jsou nepřiměřené nebo inkongruentní.
  • Symptomy mizí, nejsou-li rodiče/rodič přítomni.
  • V rodině se vyskytuje syndrom náhlého úmrtí kojence.
  • Dítě reaguje neobvyklým způsobem na terapii.
  • Rodič je úzce připoután k dítěti a má medicínské znalosti.
  • Rodič vyžaduje od zdravotnického personálu další vyšetřování dítěte.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je nutné zabránit poškozování dítěte! Často jsou nezbytná i úřední opatření ve smyslu odnětí dítěte z výchovy. Pokud došlo k porušení zdraví dítěte, měly jednotlivé případy i trestněprávní dohru. Jsou známy též případy končící smrtí.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LEBL, Jan. Klinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, c2012. 698 s. s. 653-654. ISBN 9788072627721.