Syndrom náhlého úmrtí kojence

Z WikiSkript

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je náhlá neočekávatelná smrt kojence staršího než jeden měsíc bez adekvátního vysvětlení navzdory důkladnému (pitevnímu) vyšetření post mortem.

SIDS je tedy stav, kdy byl doposud zdravý novorozenec či kojenec nalezen vleže bez známek života, a příčinu smrti neobjasní pitva. Postihuje děti v 1. roce života, 95 % dětí postihne do šestého měsíce (maximum výskytu je mezi 2.–4. měsícem). Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1 : 1000 dětí.

Definice dle Americké pediatrické akademie (2005): SIDS je takové úmrtí kojence do jednoho roku ve spánku, které zůstává nevysvětlené prohlídkou místa úmrtí, podrobně vedenou pitvou, a ani z anamnestických údajů o průběhu porodu, vývoji dítěte, zdravotním stavu matky a sociální situaci v rodině nelze zjistit odpovídající informace.[1]

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Existuje řada hypotéz o možných příčinách (perakutní infekce, srdeční arytmie, nepoznaná metabolická vada vedoucí k hypoglykémii…). Vše nasvědčuje tomu, že etiologie není jednotná, a proto není možná zcela spolehlivá prevence. V Česku je při SIDS vždy indikována soudní pitva.[2][3]

Rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Možnost uložení dítěte v rámci prevence SIDS

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi preventivní opatření patří nekuřácké prostředí. Při spánku poloha kojence na zádech, použití spacího pytle (nelze přetáhnout přes hlavičku). Postýlka dítěte do 1 roku věku umístěná v ložnici rodičů, teplota ložnice do 18 °C, kojení do 6 měsíců věku, dudlík do 1 roku věku[2]. Použití domácích monitorů nebylo v rámci prevence prokázáno jako účinné. [1]

Soudnělékařský kontext[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

SIDS je nejčastější příčinou smrti kojenců a je jím překryto až 10 % násilných úmrtí.[1] Mezi známky při pitvě patří:

  • viditelné známky;
    • posmrtné skvrny na ventrální straně těla (pronační poloha při úmrtí),
    • cyanóza rtů a prstů,
  • orgánové změny;
    • hemoragický edém plic,
    • zpěněný obsah v horních dýchacích cestách,
    • petechie pod serózními blanami (typicky thymus),
    • tekutá krev,
    • zánětlivé orgánové změny (středouší, plíce).

Až u 60 % kojenců se vyskytují chronické hypoxické změny na vnitřních orgánech.[1]

CAVE!!! Traumatická poškození v oblasti lebky, páteřního kanálu a spojení lebky s páteří mohou být známkou násilné smrti (tzv. shaken baby syndrome). Krevní výronky ve spojivkách a obličeji, případně přítomnost zbytků lůžkovin v ústech, se mohou objevit v souvislosti s mechanickým dušením.

Metody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Před zahájením pitvy je doporučeno provést RTG a CT. Během pitvy se odebírají vzorky na mikrobiologické vyšetření, které může být pozitivní na RSV, parainfluenzu či influenzu.[1] Z laboratorních vyšetření se pak využívá zejména toxikologie a stanovení dědičných metabolických poruch.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e HIRT, Miroslav a A KOLEKTIV. Soudní lékařství I. díl. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2015. 272 s. s. 96. ISBN 9788024756806.
  2. a b c d e f g h i j k l m MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 25. ISBN 978-80-247-2525-3.
  3. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, M a T ŠAGÁT, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. 1156 s. sv. 2. ISBN 80-967963-0-5.
  • LEBL, J, K. PROVAZNÍK a L. HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. 248 s. ISBN 80-7262-207-2.

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]