Mozeček (histologie)

Mozeček je tvořen šedou a bílou hmotou. Šedá hmota je rozdělena do dvou systémů a to na kůru a jádra. Bílá hmota vyplňuje prostor mezi cortexem a jádry. Na řezu vytváří typický obraz zvaný jako arbor vitae.

Šedá hmota − kůra

Mozeček − menší zvětšení

Cortex mozečku je rozdělen do tří vrstev. Svrchní vrstva – stratum moleculare, střední vrstva – stratum gangliosum a nejhlubší vrstva – stratum granulosum. Pro každou z těchto vrstev je typická přítomnost buněčných těl a nervových vláken.

Stratum moleculare

Povrchová vrstva kůry mozečku. Obsahuje malé množství buněk – košíčkové a malé hvězdicovité neurony.

Hvězdicovité buňky se nacházejí spíše v horních vrstvách. Jejich dendrity probíhají kolmo na folia cerebelli (shodně s dendrity Purkyňových buněk). Axony tvoří synapse s dendrity Purkyňových buněk (inhibiční).

Košíčkové buňky jsou uloženy spíše hlouběji. Jejich dendrity mají stejný směr jako dendrity hvězdicových buněk. Axony končí na tělech Purkyňových buněk (inhibiční).

Z vláken jsou zde přítomna vlákna paralelní, což jsou axony granulárních buněk. Větví se do písmene T. Probíhají kolmo na dendrity Purkyňových a hvězdicových buněk. Končí synapsemi na košíčkových, hvězdicových i Purkyňových buňkách. Působí aktivačně. Další vlákna jsou šplhavá vlákna, která přichází z mozkového kmene a olivárních jader. Na dendrity Purkyňových buněk působí aktivačně.

Dále jsou zde přítomny výběžky Bergmannovy glie (modifikované astrocyty).

Stratum gangliosum

Prostřední vrstva cortexu. Zde se vyskytují Purkyňovy buňky (multipolární neurony), jejichž dendrity se mnohočetně větví do stratum moleculare. Typické pro tyto buňky je, že se větví v jedné rovině. Axony probíhají skrz stratum granulosum a bílou hmotu až k mozečkovým jádrům.

Také se zde vyskytují košíčkové pleteně − axosomatické synapse (mezi axonem a tělem). Kolaterál axonů košíčkových buněk a Purkyňových buněk.

Stratum granulosum

Nejhlubší vrstva cerebellárního cortexu. Obsahuje buňky granulární, což jsou drobné neurony. Jejich dendrity se větví a v blízkém okolí tvoří synapse s mechovými vlákny v místech zvaných jako glomeruli cerebellares (skupiny buněk v eosinofilní substanci). Jejich axony pronikají do stratum moleculare, kde aktivují Purkyňovy, hvězdicové i košíčkové buňky.

Další buňky v této vrstvě jsou Golgiho buňky, což jsou o trochu větší neurony, než buňky granulární.

Vlákna, která se zde vyskytují jsou kolaterály axonů Purkyňových buněk a mechová vlákna, což jsou axony jader míchy.


Odkazy

Související články

Zdroj

  • JARKOVSKÁ, Daniela. Centrální nervový systém [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Zubní lékařství, Všeobecné lékařství, 1.lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 23.11.2011. 

Použitá literatura

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.