Nezletilý

From WikiSkripta

Nezletilý[1] je právní osobností[2] (tj. má práva a povinnosti), ale svéprávným se stane až po dovršení 18. roku věku[3], pokud neuzavřel manželství nebo mu svéprávnost nebyla přiznána[3].

Poskytování zdravotní péče[edit | edit source]

Při poskytování zdravotní péče nezletilému je nutné zohlednit jeho názor vzhledem k rozumové a volní vyspělosti. (Ta narůstá úměrně s věkem, tedy i u vyspělejších dětí se na jejich názor více přihlíží.)

Jako informovaný souhlas se bere souhlas nezletilého, pokud tomu odpovídá jeho rozumová a volní vyspělost (většinou až tak od 12 let věku)[1]. (Musí tomu odpovídat i záznam v dokumentaci[1].) Jinak se bere jako informovaný souhlas souhlas zákonného zástupce.

Nepřihlíží se k tomu, u kterého je dítě v péči, jde prostě o zákonného zástupce.

Stačí souhlas jednoho zákonného zástupce, předpokládá se, že druhý má stejný názor. Pokud by si však zákonní zástupci odporovali, nebere se v potaz ani jeden a řídí se rozhodnutím soudu.

U nezletilých starších 14 let, jejichž přání ohledně zásahu do integrity je v rozporu s přáním jejich zákonných zástupců, lze zákrok provést pouze se souhlasem soudu.

Péče bez souhlasu[edit | edit source]

Bez souhlasu lze provozovat pouze neodkladnou péči:

  • pokud jde o záchranu života nebo zamezení vážného poškození zdraví,
  • pokud jde o ohrožení pacienta vážnou duševní poruchou,
  • při podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání,
  • pokud jde o ochranu veřejného zdraví (infekční choroby atd.)
  • závislost na nikotinu [zdroj?]

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c TĚŠINOVÁ, Jolana. Základní principy a terminologie v medicínském právu [přednáška k předmětu Veřejné zdravotnictví a medicínské právo, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 3.3.2014. 
  2. Česká republika. Občanský zákoník. 2012. 89/2012 Sb., § 15. Dostupné také z URL <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89>.
  3. a b Česká republika. Občanský zákoník. 2012. 89/2012 Sb., § 30. Dostupné také z URL <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89>.