Notogenese

Z WikiSkript

Notogeneze = vývoj chordy dorsalis.

Chorda dorsalis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Z primitivní jamky Hensenova uzlu epiblastu zárodečného terčíku roste kraniálně směrem k prechordální ploténce hlavový = chordomesodermový výběžek. Buňky výběžku se podsouvají mezi epiblast a hypoblast. Tento výběžek luminizuje v chordální (Lieberkühnův) kanálek, který se spojí s entodermem a oploští se v chordální ploténku ve stropu entodermálního žloutkového váčku → ploténka se oddělí v solidní sloupec buněk = chorda dorsalis.

Chorda dorsalis je osovou strukturou těla, která leží pod vznikající neurální trubicí. Nejprve vzniká chorda na kraniálním konci; kaudálně přirůstá spolu s kaudálním posunem Hensenova uzlu. V oblasti primitivní jamky Hensenova uzlu dočasně komunikuje amniový a žloutkový váček přes neurenterický kanál. Iniciace a vývoj primitivního proužku a primitivního uzlu jsou dále zásadní:

  • pro vývoj osových struktur a pozdější indukci váčků prosencefala (telencefalon, diencefalon);
  • pro vývoj laterality (ve spolupráci s mesodermem a neurální ploténkou); poruchy laterality = situs viscerum inversus (kompletní či částečný, event. duplicity či hypoplazie asymetrických orgánů – srdce, slezina aj.)

Mesoderm a coelom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mesoderm vzniklý při gastrulaci po stranách chordální ploténky má podélné oblasti:

  • paraaxiální mesoderm – u chordy, kraniokaudálně se segmentuje v somity (42–44 párů);
  • intermediální mesoderm – mezi paraxiálním a laterálním, luminizuje se;
    • cervikální a hrudní oblast se segmentuje na nefrotomy, kaudální intermediární mesoderm zůstává nesegmentovaný jako nefrogenní blastém;
    • je základem pro vznik pronefros, mesonefros, metanefros, ureteru a základu gonád;
  • laterální nesegmentovaný mesoderm tvoří listy oddělené dutinou = intraembryonálním coelomem na:
    • somatopleuru → dorzální (somatický, parietální mesoderm) – dá vzniknout laterální a ventrální tělní stěně vč. svaloviny a parietálnímu listu mesotelových serosních membrán;
    • splanchnopleuru → ventrální (splanchnický, viscerální mesoderm) – dá vzniknout mesenteriu, stěně trávicí trubice (mimo epitel střevní trubice, který je entodermální) a viscerálnímu listu mesotelových serosních membrán.

Intraembryonální coelom zprvu souvisí na okraji s extraembryonálním coelomem, později expanzí amniového váčku a delimitací zárodku se intra- a extraembryonální coelom oddělují:

  • z jednotného embryonálního coelomu později vznikají serózní tělní dutiny (peritoneální, pleurální, perikardiální);
  • oblasti, v nichž není mezi ektodermem a endodermem vmezeřený mesoderm mají i po gastrulaci dočasný přímý kontakt ekto- a entodermu a později perforací zanikají orofaryngová membrána (kraniálně) o kloakální membrána (kaudálně);
  • dostatečný rozvoj mesodermu je zásadní pro tvorbu skeletu a svaloviny končetin, vývoj srdečně-cévního systému, urogenitálního systému, obratlů aj.

Somity (prvosegmenty)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Somity
18.–19. den se paraaxiální mesoderm začíná segmentovat. Jde o první morfologicky zjevnou segmentaci tělních struktur (později je následována segmentací skeletu, svalů, cév a nervů). V kraniokaudálním směru se kondenzací buněk mesodermu tvoří somitomery (zahuštěné základy budoucích somitů) – z nich pak celkem 42–44 párů plně segmentovaných somitů (konec 5. týdne) s mesodermálním epitelem obklopujícím dutinu uvnitř každého somitu (somitocoel):
  • 20. den – první okcipitální somity, dále cca 3 páry denně do konce 5. týdne;
  • 5 párů okcipitálních, 7 cervikálních, 12 thorakálních, 5 lumbálních, 5 sakrálních, 8–10 párů kostrčních somitů;
  • první okcipitální a 5–7 nejkaudálnějších somitů mizí, event. splývají;
  • perzistující somity (38–40 párů) se rozpadají na tři útvary, přičemž mesoderm nabývá produkcí mezibuněčné hmoty charakter mesenchymu.
    1. Dermatom
      • Nejlaterálnější část somitu;
      • nezachovává segmentaci, rozpadá se v souvislou vrstvu → budoucí dermis kůže.
    2. Myotom
      • Střední oblast původního somitu;
      • epaxiálně si myotomy ponechávají somitickou segmentaci → základ paravertebrálních svalů;
      • ventrolaterálně vrůstá mesodermální mesenchym do stěny trupu → základ hypaxiální svaloviny trupu.
    3. Sklerotom
      • Mediální část původního somitu;
      • kondenzuje se kolem chorda dorsalis;
      • každý sklerotom se dělí na kraniální a kaudální polovinu;
      • štěrbina mezi polovinami sklerotomů vyplněna mesenchymem → základ meziobratlové ploténky (perzistence nucleus pulposus v centru jakožto pozůstatek chorda dorsalis);
      • kaudální polovina předchozího sklerotomu se spojí s kraniální polovinou následujícího sklerotomu → vznik obratlového těla (každé obratlové tělo složeno ze dvou polovin dvou somitů);
      • somity paraxiálního mesodermu zůstávají připojeny laterálně k nesegmentovanému mesodermu pruhem intermediárního mesodermu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SADLER, Thomas, W a M.D SINHA. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Doporučená literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]