Portál:Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)/111. Otázka

			111. Otázka
			Biochemické funkce ledvin. Principy biochemické diagnostiky renálního poškození.
			Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)
			⏪️   ⏩️

Rénální poškozeni

Akutní selhání ledvin (AKS, AKI - Akute Kidney Injury) je charakterizováno jako náhle vzniklé, potenciálně reverzibilní snížení schopnosti ledvin vylučovat z organismu zplodiny metabolismu (dusíkaté a kyselé katabolity), jehož následkem vzniká hyperazotemie s poruchou vnitřního prostředí, někdy dokonce s uremickým syndromem. Charakterizuje ho anorexie, nauzea, zvracení, průjmy, známky hemoragické diatézy, polyneuritida, psychické změny až uremické koma. ASL má poměrně vysokou morbiditu a mortalitu.

Definice akutního selhání ledvin se velice liší. Lze jej např. definovat také jako náhlé zhoršení funkce ledvin, které je spojené s poklesem glomerulární filtrace.

Stále více se ovšem prosazuje užívání termínu akutní poškození ledvin (z angl. acute kidney injury – AKI), což je širší pojem, který je definován funkčně, kdy nemusí být parenchym ledvin poškozený. Někdy se můžeme setkat i s pojmem akutní onemocnění ledvin, které je definováno jak časovým údajem (trvání déle než 7 dní), tak známkami strukturálního poškození ledvin (prof. Čertíková Chábová).

Diagnostika rénálního poškození

1. Anamnéza

• osobní anamnéza, včetně cíleného dotazu na jakákoliv onemocnění ledvin
• farmakologická anamnéza (včetně potravinových doplňků)
• cílené dotazy na užívání nefrotoxických látek, včetně ATB (především aminoglykosidy, sulfonamidy), NSAID, podání kontrastních látek v nedávném období, užívání drog (pervitin) či hub a dalších toxinů (muchomůrka zelená atd.)
• dotaz na přírůstek hmotnosti.

2. Pečlivý záznam nynějšího onemocnění, jakýchkoliv příznaků (cílený dotaz na průjmy, horečky atd.), včetně časové posloupnosti a jejich předchozí léčby

3. Fyzikální vyšetření – viz klinický obraz

• stav hydratace, přítomnost pleurálního výpotku, plicního edému, ascitu, ikteru
• hematomy/petechie (při uremické hemoragické diatéze)
• bimanuální palpace ledvin (polycystické ledviny)
• šelest v epigastriu (stenóza renální tepny)
• tapottement
• kontrola náplně močového měchýře.

4. Laboratorní vyšetření potřebná pro stanovení diagnózy a zhodnocení celkového stavu:

• krevní obraz s diferenciálem
• glykémie
• parametry koagulace
• jaterní panel
• mineralogram (včetně kalcia a fosfátů, CAVE hyperkalemie)
• urea a kreatinin
• kyselina močová
• CRP (případně i prokalcitonin)
• laktát, Astrup
• celková bílkovina, albumin
• moč biochemicky a sediment

5. Laboratorní vyšetření potřebná v rámci diferenciální diagnostiky:

• nátěr periferní krve (schistocyty při hemolyticko-uremickém syndromu a trombotické trombocytopenické purpuře)
• mineralogram (kalcium – může být také etiologií AKI)
• CRP (případně i prokalcitonin)
• frakční exkrece sodíku (u prerenálního AKI <1 %, u renálního AKI >1 %)
• elektroforéza a imunofixace séra a moči (paraprotein)
• volné lehké řetězce v séru
• myoglobin (rhabdomyolýza)
• ANCA protilátky (vaskulitida) a anti-GBM (Goodpasterův syndrom – pulmorenální syndrom) – CAVE toto vždy u nejasného renálního selhání!
• ANA protilátky, C3 a C4 složky komplementu (SLE) atd.

6. Zobrazovací metody – RTG srdce a plic, sonografie ledvin a vývodných močových cest