Portál:Otázky z chirurgické propedeutiky (1. LF UK, VL)/Hojení zlomenin

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 25. května 2025 v 08:08.

Hojení kosti je proces regenerace kosti. Jejím cílem je obnovení původní struktury kosti, kterou měla před poškozením.

Sekundární hojení

Sekundární hojení je nejběžnější formou hojení. Dochází k němu, pokud mezi úlomky kostí dochází k drobnému pohybu (např. ortézy, zevní fixace,...). Do tohoto typu hojení se řadí i přirozené hojení zlomenin. Sekundární hojení se skládá ze 4 částí: tvorba hematomu, granulační tkáně, kostěného svalku (callus) a remodelací kosti. Jedná se o typ endochondrálního hojení kosti. Při hojení se nejprve vytvoří jizva z vaziva, z chrupavky, později se zlomeninová štěrbina přemostí kostěnou jizvou (kostěný callus). Callus je nejprve složen z trámečků vláknité kosti a je široký a hrubý. Následně dochází k přestavbě a v průběhu několika měsíců se obnoví původní tvar kosti a lamelární architektura.

Primární hojení

Ve zlomeninové štěrbině může pomocí operační osteosyntézy (pomocí dlah a šroubů) hned bez mezistupňů vzniknout lamelární kost. Musí být dosažena optimální adaptace (rozestup méně než 1 mm) a stabilní fixace konců zlomeniny. Lamely se nejprve uspořádají paralelně se štěrbinou (kolmo k podélné ose kosti) - štěrbinové hojení. V průběhu přestavby provrtají osteoklasty tyto napříč postavené lamely a konce zlomeniny se spojí (stmelí) novými osteony.